Novým rektorem Masarykovy univerzity bude Martin Bareš, neurolog a současný děkan lékařské fakulty

Rektorem Masarykovy univerzity v Brně bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident.

Martin Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi pět set nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Nového rektora musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Martin Bareš očekává, že bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. „Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti,“ řekl Martin Bareš.

Miloš Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Bareš získal většinu, volba byla rychlá

Členové akademického senátu dali Martinu Barešovi třicet šest z čtyřiceti sedmi platných odevzdaných hlasů. Podle předsedy Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity. „Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán,“ řekl Stanislav Balík.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity hovořili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli školy, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Leichmann: Všechny trápí přebujelá administrativa

Jaromír Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému: výuce a vědě. „Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností,“ řekl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. „Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům,“ dodal.

Bareš: Univerzitu nelze řídit jako firmu

Martin Bareš mimo jiné řekl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy. Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. „Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha,“ řekl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie chce v hlavní větvi brněnské bytové kauzy poslat před soud čtyři lidi

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat čtyři lidi v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou. Obvinění podle policie manipulovali v letech 2020 až 2022 přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně a přijímali za to úplatky, sdělil České televizi náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Vyšetřovatelé viní dva lidi z účasti na organizované zločinecké skupině, ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku. Další dva lidé pak dle policie s přijetím úplatku pomáhali.
před 9 hhodinami

Soud snížil investičnímu podvodníkovi z Přerova trest

Olomoucký vrchní soud snížil o rok na sedm let trest vězení padesátiletému Aleši Vrubelovi z Přerova za investiční podvody, ve kterých přišlo podle rozsudku přes dvě stě lidí o zhruba 191 milionů korun. Podle verdiktu se nesmí také sedm let věnovat investiční činnosti. Jeho obchodní společnost dostala již dříve zákaz činnosti na dvanáct let. Vrubel tvrdil, že nikoho nepodvedl. Soud mu uložil i trest propadnutí majetku a povinnost náhrady škody.
před 13 hhodinami

Rozbory potvrdily, že na více místech teče do Lipna nečištěná splašková voda

Špatně, nebo vůbec nepřečištěná splašková voda odtéká na mnoha místech přímo do vodní nádrže Lipno. Potvrdily to i první rozbory Povodí Vltavy. Ze stovky prověřovaných lokalit našli vodohospodáři problém nejméně u desetiny z nich.
před 18 hhodinami

V neregistrovaném chovu na Brněnsku objevili veterináři podvyživené slepice

Více než dva tisíce slepic choval hospodář v Ivančicích na Brněnsku v nevyhovujících podmínkách a bez registrace. Krajští veterináři měli podezření na salmonelu, nákaza se ale nepotvrdila. Přesto zakázali prodej vajec. Podle Státní veterinární správy zůstává v takových podmínkách riziko nákazy zvýšené. Případem se zabývá i policie.
17. 2. 2026

Kde jsou v Česku praktici, ukazuje mapa. Na místa pro začínající chce sdružení zvýšit dotace

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026

Bruntál zahájil vyvlastňování pozemků pro přehradu v Nových Heřminovech

V souvislosti se stavbou přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku zahájil městský úřad v Bruntále tři vyvlastňovací řízení. Odbor výstavby a územního plánování tak učinil na podnět státního podniku Povodí Odry, řekla mluvčí povodí Šárka Vlčková. O vyvlastnění pozemků by mohlo být rozhodnuto nejpozději v lednu příštího roku. Zahájení stavby je naplánované na podzim roku 2027.
17. 2. 2026

Kubova náměstkyně zřejmě postavila dům bez povolení. Černá stavba to není, tvrdí

Místo výhledu na rybník zeď. Chatař přišel po 50 letech kvůli nové stavbě o unikátní panorama. Nový dům, zřejmě bez platného stavebního povolení, si v jeho sousedství postavila náměstkyně jihočeského hejtmana Martina Kuby (dříve ODS, nyní Naše Česko) a budějovická radní Lucie Kozlová (nestr.). Ta tvrdí, že o černou stavbu nejde. Kauzu aktuálně řeší stavební úřad. Detaily zjišťoval na místě pro Reportéry ČT Petr Vodseďálek.
17. 2. 2026

Sněhová kalamita zkomplikovala provoz na D1

Dálnice D1 na Vysočině je v úterý ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná. V noci se na ní stalo několik nehod, uvázlé kamiony blokovaly komunikaci v obou směrech mezi 88. a 115. kilometrem. Policie varovala, aby řidiči na dálnici u Humpolce nebo u Jihlavy vůbec nenajížděli. Kolony na dálnici se po šesté hodině začaly pomalu rozjíždět. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před silným sněžením platí na Vysočině do úterních 09:00.
17. 2. 2026Aktualizováno17. 2. 2026
Načítání...