Novým rektorem Masarykovy univerzity bude Martin Bareš, neurolog a současný děkan lékařské fakulty

Rektorem Masarykovy univerzity v Brně bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident.

Martin Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi pět set nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Nového rektora musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Martin Bareš očekává, že bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. „Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti,“ řekl Martin Bareš.

Miloš Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Bareš získal většinu, volba byla rychlá

Členové akademického senátu dali Martinu Barešovi třicet šest z čtyřiceti sedmi platných odevzdaných hlasů. Podle předsedy Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity. „Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán,“ řekl Stanislav Balík.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity hovořili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli školy, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Leichmann: Všechny trápí přebujelá administrativa

Jaromír Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému: výuce a vědě. „Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností,“ řekl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. „Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům,“ dodal.

Bareš: Univerzitu nelze řídit jako firmu

Martin Bareš mimo jiné řekl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy. Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. „Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha,“ řekl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
před 19 mminutami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 10 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 12 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 17 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 23 hhodinami
Načítání...