Novým rektorem Masarykovy univerzity bude Martin Bareš, neurolog a současný děkan lékařské fakulty

Rektorem Masarykovy univerzity v Brně bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident.

Martin Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi pět set nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Nového rektora musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Martin Bareš očekává, že bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. „Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti,“ řekl Martin Bareš.

Miloš Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Bareš získal většinu, volba byla rychlá

Členové akademického senátu dali Martinu Barešovi třicet šest z čtyřiceti sedmi platných odevzdaných hlasů. Podle předsedy Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity. „Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán,“ řekl Stanislav Balík.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity hovořili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli školy, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Leichmann: Všechny trápí přebujelá administrativa

Jaromír Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému: výuce a vědě. „Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností,“ řekl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. „Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům,“ dodal.

Bareš: Univerzitu nelze řídit jako firmu

Martin Bareš mimo jiné řekl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy. Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. „Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha,“ řekl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 3 hhodinami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
09:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 7 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 10 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 12 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 14 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 23 hhodinami
Načítání...