Největší zájem o IZIP je na jižní Moravě

Brno - Nejvíce pacientů, lékařů i nemocnic využívajících elektronickou zdravotní knížku je na jižní Moravě. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny ji využívá v kraji téměř 300 tisíc lidí. Do projektu se zaregistrovalo téměř 2 700 zdravotních pracovníků a skoro 900 zdravotnických zařízení.

„Podle současného zákona musíme schovávat zdravotnickou dokumentaci 20 až 50 let. Nemocnici to finančně i personálně velmi zatěžuje, elektronická forma ušetří čas i peníze,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Roman Kraus. V systému IZIP osobně vidí velký potenciál do budoucna. Fungovat může jen tehdy, pokud se do něj zapojí všichni – jak lékaři, tak pacienti.

Podobný názor má i praktický lékař Petr Sovadina. „Za posledních 6 let se situace stále zlepšuje, ale mnoho informací stále v systému chybí – často výsledky z laboratoří, rentgenů,“ uvedl Sovadina. Kusé informace lékaři práci nijak neurychlí.

Sovadina vyvrací názor, že se systémem IZIP přibyde lékařům množství administrativy. „Používám program, do kterého zapíšu pacientovi diagnózu a jedním kliknutím informace odešlu do IZIPu. Zabere to vteřinu, ale pacientovi to může v budoucnu třeba i zachránit život,“ dodal Sovadina. Podle něj je hlavní, aby měl pacient v elektronické podobě informace o dlouhodobých diagnózách nebo alergiích na léky. V Bohunicích řeší technické zajištění odesílání dat do IZIPu tak, aby nedošlo ke zbytečné administrativní zátěži. Ředitel nemocnice Kraus počítá, že jejich první záznamy se v elektronických knížkách objeví za měsíc.

Elektronická zdravotní knížka na jižní Moravě

Jihomoravský kraj drží prvenství v počtu pacientů, lékařů i zdravotnických zařízení využívajících IZIP. K 15. lednu 2011 je v kraji více než 300 tisíc uživatelů a téměř 2 700 zdravotních pracovníků. Spolupracuje 881 nemocnic, což představuje přibližně třetinu zařízení v kraji. Nejaktivnější je nemocnice v Kyjově, měsíčně odešle desítky tisíc záznamů. Nejvíce zaregistrovaných lékařů na FN Brno-Bohunice, jejich počet dosahuje téměř pěti stovek. VZP má na jihu Moravy okolo 690 tisíc pojištěnců.

Ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Roman Kraus nevidí problém v tom, aby nemocnice vyplňovala pacientům informace do různých systémů, které si jednotlivé zdravotní pojišťovny v budoucnosti vytvoří. „Dokud nebudou do systému zapojeni všichni pacienti bez ohledu na pojišťovnu a lékaře, nebude plně fungovat. A bude neustále právem kritizován,“ doplnil Kraus.

Očekává, že plně funkční systém by přinesl nemocnici mnohamilionové úspory. Nedocházelo by například ke shodnému vyšetření pacietna dvakrát. Úspory přinese systém hlavně zdravotní pojišťovně, která by takto mohla lépe omezit nadbytečnou diagnostiku.

Funkční IZIP = kompletní informace o pacientovi na jediném místě

Pacientům knížka umožní mít kompletní evidenci v jedné složce. Každý lékař si tak snadno udělá přehled léků, které pacient bere, a nebo onemocnění, která prodělal. Lékaři jsou zatím k používá karet méně motivováni, z celkového počtu 40 tisíc využívá IZIP aktivně jen zhruba 3 tisíce lékařů. Dnes jim za každý záznam v kartě pojišťovna vyplatí 2 koruny jako kompenzaci. Elektronickou knížku mohou využívat pouze pojištěnci VZP.

Jiří Pašek:

„Je to jeden z informačních zdrojů. Výhodou je, že si elektronickou kartu nikdy nemůžete zapomenout doma. Záznamy jsou navíc zpětně jednoznačně dohledatelné a identifikují jejich autora.“

Ministerstvo zdravotnictví tlačí k elektronizaci Evropská unie. V nejbližší době se proto bude zabývat tím, jak by zdravotnictví s využitím informačních technologií mělo vypadat. Samotný IZIP přitom má exkluzivní smlouvu s VZP a spolupráci s jinými pojišťovnami prozatím nechystá, neboť šanci prý „dostaly v roce 2001 a neprojevily zájem“. Například pacienti v Rakousku přešli na elektronické karty povinně, IZIP však vidí v dobrovolné nabídce pro klienty VZP výhodu. „Všechno, co je povinné, logicky budí v lidech nevoli a stává se, že hledají cesty, jak se povinného systému neúčastnit. Ta naše cesta je náročná, ale vede do cíle,“ dodal ředitel poskytující společnosti IZIP Jiří Pašek.

Lékař Petr Sovadina odešle informace do IZIPu díky programu za pár vteřin
Zdroj: ČT Brno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...