Brno - Kolem dvou set zástupců občanů, občanských inciativ, starostů obcí, architektů a představitelů kraje včera několik hodin diskutovalo na brněnském výstavišti o budoucí podobě Jižní Moravy. Už podruhé se totiž představovaly takzvané Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Laicky řečeno, prezentovalo se, kde kraj plánuje průmyslové zóny, silnice a dálnice nebo třeba železniční koridory.
Většina dotčených obcí poslala své připomínky písemně. Mezi nimi například Bučovice, které nesouhlasí s trasou obchvatu města. „Silnice I/50 je v současné době zařazena do tzv. černé desítky. Jedná se o komunikaci, kde jsou hygienické limity značně překročeny. Přeložka přitom má být od současné silnice vzdálena jen o pár desítek metrů. V Bučovicích by tak vznikly “padesátky„ dvě s tím rozdílem, že jedna z nich by byla rychlostní. A s tím rozhodně nemůžeme souhlasit,“ vzkázali prostřednictvím své zástupkyně Stanislavy Rosenbergové krajským radním Bučovičtí.
Na samotném veřejném jednání v brněnském pavilonu Rotunda se vůči záměrům kraje opět nejradikálněji postavili ti, kteří už dlouhodobě stojí proti takzvanné Hitlerově dálnici (R 43) budované přes Brno-Bystrc a kolem brněnských Bosonoh a samozřejmě věční bojovníci za trasu R 52 směrem na Vídeň. Nově ale také starostové jižní části Brna a přilehlých obcí, jejichž obyvatelé už teď trpí přílišným hlukem a prachem. Platí u nich totiž hygieniky schválené zvýšení limitů a žijí tak v daleko horším životním prostředí než lidé v severní části od Brna.
Tuřanští se bojí průmyslové zóny
Mezi ně patří i obyvatelé Brna-Tuřan, kteří měli na veřejném projednávání hned čtyři zástupce. Tuřany jsou přitom městskou části připomínající spíše vesnici, která se k Brnu připojila v roce 1990. Na hluk z místního letiště si už zvykli, ale nechápou, proč má vést kolem jejich městské části takzvanná jihozápadní tangenta - tedy silnice, která odlehčí Brnu od aut z velkého městského okruhu. A k tomu všemu plánují krajští stratégové gigantické rozšíření zdejší průmyslové zóny, která by měla být svojí rozlohou jen o něco menší než takzvanná Černovická terasa.
„Už teď lidé u nás trpí z letiště a dvou dálnic, v nichž jsme sevření, proč se má ještě stavět obrovská průmyslová zóna, která naši městskou část uzavře z poslední volné strany. Kde jsou zde nějaké kompenzace, například les?“ ptala se Lenka Herscheyová, která spolu s dalšími třemi zástupci občanů sesbírala pod svoje připomínky celkem tři tisíce podpisů.
Autor Územního plánu města Brna Jaroslav Dokoupil
„Na územní rozvojové plány kraje čekalo Brno už dlouho. A jsme rádi, že počítají s nádražím v odsunuté poloze. Doufejme, že budou milosrdní i k obyvatelům Tuřan a pochopí, že potřeba průmyslových zón v Brně už není priorotou.“
Architekt Karel Beránek, který na Zásadách územního rozvoje pracoval jako hlavní projektant, odpověděl, že tuřanská plocha navržená pro průmyslovou zónu je mimořádně ekonomicky zajímavá pro celý kraj. Všichni totiž dobře vědí, že za prací do Brna dojíždí značné množství lidí z venkova.
Přesto je otázka, jakou z variant kraj přijme, na místě. Existují totiž tři navržené a ta „nejmenší“ by pro tuřanské představovala úplně nejmenší zátěž. Od obydlené části by ji navíc od zóny odděloval les.
Jihozápadní tangenta nám zničí životní prostředí, říkají starostové
Mimořádně odvážně se ale vůči „zásadám“ ohradilo osm starostů obcí jižně od Brna. Nesouhlasí totiž s dálničními křižovatkami na jihu Brna. „Alternativní varianty dopravní infrastruktury má krajský odbor územního plánování k dispozici, avšak odmítá se jimi vážně zabývat,“ uvedli ve své tiskové zprávě.
Jihomoravský kraj pořizuje v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jedná se územně plánovací dokumentaci, která se pořizuje povinně pro celé území kraje. Zásady územního rozvoje stanovují priority a „zásady“ (pravidla) pro rozvoj a ochranu území kraje, vymezují plochy a koridory záměrů, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí (tj. záměry nadmístního významu). Cílem územního rozvoje je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území kraje.
„Chtěl jsem jen připomenout zpracovatelům, že na jihu Brna skutečně žijí lidé,“ řekl na místě starosta Ostopovic na Brněnsku Jan Symon. Podle radní Anny Procházkové nelze dosah silnic na kvalitu života v obcích zohlednit, dokud není hotov posudek o vlivu plánovaných silnic na životní prostředí. „Pokud vyhodnocení dopadne pro tangenty kladně, mají starostové smůlu. Pokud záporně, tak plán změníme,“ uvedla Procházková.
Výstavba tangent je součástí konceptu dopravní výstavby Jihomoravského kraje a úzce souvisí se silnicí R 52 směrem na Vídeň. Počítá se, že po jejím dokončení doprava v Brně výrazně naroste. Jihovýchodní a jihozápadní tangenty tak mají ulehčit provozu na D1 a snížit počet aut na Vídeňské ulici směrem na centrum Brna.
Nešťastné Bosonohy
Ke stěžujícím si starostům osmi obcí se přidala Marie Špačková z Brna-Bosonoh. Vyjádřila pochybnosti nad tím, jak se návrhem územního plánu zabýval hygienik, když souhlasil s dalšími dopravními stavbami v místě, kde už dnes jsou limity překročeny. Zástupce krajské hygienické stanice na místě řekl, že hygienici už dnes mají 720 námitek a připomínek a ke všem se písemně vyjádří. „Všichni pochopí, že není možné dostát této povinnosti na tomto veřejném jednání,“ řekl.
Podle územního plánu by se přitom situace v Bosonohách měla zlepšit právě vytvořením křižovatky mezi dálnicí a R 43, která má vézt právě jedním jihozápadním cípem Bosonoh. Bude zde sice stát křížení dvou velkoobjemových silnici, ale místní prý dostanou maximální protihluková opatření. Tomu ale místní příliš nevěří, už teď si na hluk z dálnice stěžují, a to už určitý úsek protihlukovek mají. „Musím říct, že to je jeden z nejbolavějších problémů R 43, která má právě u Bosonoh protínat dálnici D1. Bohužel jsme nenašli jiné dopravní řešení. Ale protihluková opatření by právě v Bosonohách měla být udělána ta nejlepší, ať to stojí, co to stojí,“ míní architekt a autor Územního plánu města Brna Jaroslav Dokoupil, který se účastnil všech veřejných projednávání.
Kraj počítá s brněnským nádražím v odsunuté poloze
I pro krajské zásady územního rozvoje přitom stále zůstává nejdůležitější dopravní obslužnost v samotném Brně, k níž se připojili souhlasem k vybudování nádraží v odsunuté poloze v takzvaném Jižním centru. To je pro architekta a autora Územního plánu města Brna Jaroslava Dokoupila dobrá zpráva. „Čekali jsme na ni a jsme rádi, že ji kraj do svého plánu zapracoval. Pomůže to rozvoji jihu Brna a je zásadní pro všechny zúčastněné,“ shrnul Dokoupil. Rozhovor s ním o tom, jak konkrétně jsou krajské „rozvojové“ plány důležité pro Brno a jak je územní plán města Brna důležitý pro kraj, zveřejníme na stránkách www.ct24.cz/brno tuto sobotu.
- Mapka objížďky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/548/54752.jpg
- Kraj jednal s lidmi o novém územním plánu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2486/248512.jpg
- Znak Brno-Tuřany autor: ZS-Mestanska, zdroj: www.znakymestaobci.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2154/215307.jpg
- Příprava nového územního plánu JMK autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2486/248517.jpg
- Měření digitálním hlukoměrem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2393/239286.jpg
- Vizualizace nového brněnského nádraží autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1874/187350.jpg
