Brno - Pět mláďat nosála červeného, které se vůbec poprvé podařilo odchovat v brněnské ZOO, se má čile k světu. Z nosálí rodiny se už můžou potěšit i návštěvníci ZOO. Po sedmi týdnech se totiž mláďata odhodlala pro návštěvu výběhu. Prozatím největší zkouška dospělosti ale paterčata čekala až v pondělí večer, kdy výběh nosálů navštívil poprvé od narození veterinář. Pracovníci ZOO totiž museli odlákat starostlivou matku Zuzanku, která by mohla své potomky před injekcemi chránit. Mláďata tak byla poprvé sama.
Návštěvníci brněnské ZOO se už od pátku můžou těšit z malých šelmiček. Jihoameričtí nosáli se totiž po sedmi týdnech odhodlali do venkovního výběhu. I když už se začínají rozkoukávat ve svém okolí, jejich cesty stále bedlivě sleduje jejich matka Zuzanka, která se ani na chvíli od svých ratolestí nevzdálí.
Pracovníci ZOO proto museli matku odlákat, aby mláďata mohl vůbec poprvé navštívit veterinář. Hrozilo by jinak, že se Zuzanka bude snažit své potomky jako správná matka chránit. Když šla na obchůzku terária, zavřeli chovatelé branku od výběhu a mladí nosáli tak byli poprvé bez dozoru matky.
Nejdříve netušili, že je čeká návštěva lékaře, a dováděli mezi sebou jako obvykle. Když ale chovatelka Mariana Hubíková každého jednotlivě brala k první prohlídce, bránili se škrábáním a kousáním. Ve videu můžete také slyšet typický vysoký tón, kterým nosáli zahání nepřítele.
Lékařská prohlídka dopadla na výbornou. Veterinář navíc mohl konečně určit pohlaví zvířat. „Zjistili jsme, že máme tři chlapečky a dvě holčičky. Měli dostatek energie na to, aby se bránili, takže jsou ve výborné kondici,“ shrnul veterinář zoo Stanislav Mazánek. Mláďata dostala nezbytnou vakcinaci a unikátní čip pod kůži, podle kterého mohou být kdykoliv identifikována.
Po návštěvě lékaře, navzdory všem očekáváním, vyběhly malé šelmičky do výběhu za svou nervózní matkou, která své potomky nejdříve spočítala a pak pečlivě zkontrolovala.
Nosál červený (Nasua Nasua)
Nosáli dosahují hmotnosti 3–7 kilogramů a dorůstají délky 35-89 centimetrů. Jejich ocas, který jim na stromech pomáhá udržet rovnováhu, měří téměř tolik co tělo. V zajetí se dožívají až osmnácti let. Nosáli obývají lesy různého typu. Živí se prakticky vším - od kukuřice a různých plodů přes houby, vajíčka i mláďata ptáků až po větší hlodavce.
Nosály pravidelně chovali v zajetí už indiáni a jejich obliba se rychle rozšířila i mezi Evropany. Při dobré péči totiž obvykle zkrotnou. To platí i pro chovance brněnské ZOO, samec Hubert dokonce na svoje jméno slyší a vyleze ven do výběhu.
