Stavbu unikátní vědecké biobanky zahájila v pondělí Masarykova univerzita. Plně automatický systém ukládání biologických vzorků bude sloužit pro studium vlivu životního prostředí na člověka a na rozvoj chronických onemocnění. V biobance se budou odebírat, skladovat a zkoumat vzorky vytipované lidské populace.
Masarykova univerzita staví biobanku za 200 milionů korun. Pomůže třeba s výzkumem chronických nemocí
Masarykova univerzita staví biobanku (zdroj: ČT24)
Zařízení pomůže vědcům například s dlouhodobou populační studií CELSPAC, která sledovala tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. Vědci v ní kromě zdraví sledovaných dětí zjišťovali i socioekonomický kontext, například rodinnou situaci.
Jedním z účastníků byl i Lubomír Lazar, který se narodil v roce 1991 a dnes je mu 27 let. Míry, váhy a informace z jeho mládí už vědci znají. „Když mně bylo kolem 10 let, tak to byly otázky, čím bychom chtěli být za pár let, co nás baví a co máme rádi. Druhá část byly fyzické testy,“ přiblížil Lazar. Teď vědce zajímají současné hodnoty.
„Projekt byl organizovaný Světovou zdravotnickou organizací a cílem bylo nabrat 40 tisíc těhotných žen z celé Evropy a sledovat jejich děti až do dospělosti,“ vysvětlila ředitelka Centra RECETOX Masarykovy univerzity Jana Klánová.
V Česku se v letech 1991 a 1992 zapojilo šest tisíc rodin z Brna a Znojemska. Vědci z celé Evropy pak zjišťovali, jaké faktory na děti působí. „Velmi hezký projekt měl neurologický tým, který sledoval, jak se vyvíjí mozek mladých lidí, a nachází stopy stresu matek v těhotenství na mozku mladých lidí. Může se projevit třeba větší náchylností k depresi,“ řekla Klánová.
Biobanka pomůže studiu vlivu životního prostředí na člověka
Rodinné a životní prostředí má podle vědců souvislost s chronickými nemocemi. „Respirační cestou se do těla dostávají chemikálie, jíme nějaké potraviny, v zelenině jsou pesticidy, žijeme v domácím prostředí, kde jsou zpomalovače hoření, dýcháme domácí prach, děti olizují špinavé ruce,“ vyčetla Klánová.
Brněnští vědci chtějí pozorovat další tisíce rodin a z každé opakovaně odebrat stovky vzorků krve a moči. Celkem jich bude víc než dva miliony. Takové množství vzorků ale doteď nebylo kde skladovat, proto v brněnském kampusu vzniká unikátní biobanka za víc než 200 milionů korun. Skladování bude ovládáno roboticky kvůli omezení možné lidské chyby.
Stavět začali dělníci v pondělí, první vzorky se v nových laboratořích začnou testovat na jaře 2020. Do té doby by vědci chtěli mít souhlas dalších sedmi tisíc rodin, kterým se v těchto letech narodí dítě. Ty by pak chtěli zapojit do druhé vlny projektu.
Přírodovědci by studii rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí či obezity.