Deset výzkumných institucí ze střední a východní Evropy začne více spolupracovat nejen ve vědě, ale také v řízení a péči o zaměstnance. Chtějí nabídnout výzkumníkům mezinárodně srovnatelné podmínky, vyměňovat si zkušenosti a prosazovat společné zájmy v Bruselu.
Vědecký obr na obzoru. V Brně vzniká aliance elitních středoevropských výzkumných ústavů
Takzvaná Alliance4Life, která se v těchto dnech formuje na konferenci v Brně, navíc poukazuje na to, že ne všechny zkušenosti z řízení podobných center na Západě lze úspěšně přenést do někdejšího východního bloku.
O zahajovací konferenci Alliance4Life informovala ČTK Jana Šilarová ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Připomněla, že díky penězům z evropských fondů i národních rozpočtů vznikla ve střední a východní Evropě v posledních deseti letech nová výzkumná centra s dobrým vybavením. Přesto trvají rozdíly v celkovém vědeckém výkonu ve srovnání se západní Evropou.
Aby vědecký tým fungoval, musí být stabilní
Podle odborníků patří k hlavním příčinám rozdrobené projektové financování, z něhož plyne malá stabilita vědeckých týmů i celých organizací. Protože jsou závislé na projektech, těžko nabízejí vědcům dlouhodobou perspektivu.
Výzkumné organizace, které vytvořily Alliance4Life, se chtějí systematicky věnovat zlepšování svého celkového fungování.
„Nečekáme, až nám spadnou do klína peníze, ale chceme ještě víc zapracovat na sobě. Nemá smysl stále si stěžovat na vnější podmínky, na pravidla EU a financování ze strany státu. Ve skutečnosti je toho velmi mnoho, co můžeme zlepšit sami,“ uvedl Jiří Nantl, ředitel CEITEC MU.
Organizace sdružené v Alliance4Life chtějí mimo jiné pracovat na vnitřní kultuře vědeckých pracovišť, kvalitě řízení a pravidlech personální politiky. „Není reálné, abychom k nám lákali mezinárodní talenty a nebyli jim schopni nabídnout mezinárodně srovnatelné pracovní podmínky. To se netýká pouze platů, ale celého fungování organizace od účtárny po správu laboratoří,“ doplnil Nantl.
Západní vzory u nás nefungují
Jednou z možností je vznik vzdělávacího programu pro vedoucí, administrativní a servisní pracovníky vědeckých center v této části Evropy. V minulosti podle Nantla vlády i vědecké organizace spoléhaly na prosté převzetí vzorů ze Západu, avšak ne vždy to mohlo fungovat. „Vzhledem ke složitosti a roztříštěnosti financování vědy po projektech je samotné řízení a provoz vědecké organizace v této části Evropy mnohem těžší disciplína, než jsou zvyklí experti ze Západu,“ míní Nantl.
Do aliance se kromě CEITEC zapojilo také Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Biomedicínské centrum Slovenské Akademie věd, Lotyšský ústav organické syntézy a univerzitní pracoviště v Lodži, Záhřebu, Tartu, Vilniusu, Lublani a Budapešti.
