Kněžpolským ničí život průmyslová zóna

Kněžpole - Velké útrapy zažívají obyvatelé Kněžpole na Uherskohradišťsku. S rozšířením tamní průmyslové zóny vjíždí do obce desítky kamionů a nákladních aut denně. Pod tíhou mnohatunových kolosů praská silnice, odnáší to kanály, obrubníky, ale hlavně místní obyvatelé. Pohár trpělivosti přetekl, volají směrem k radnici. Kněžpole byla podle nich obec, kam se lidé stěhovali za klidem. Teď je vše jinak.

„Kněžpole leží mimo hlavní tah, a proto sem zajížděli jen místní, s rozšířením průmyslové zóny, do které míří těžká doprava, vzalo klidné prostředí za své,“ uvedl jeden ze starousedlíků Zdeněk Uherek.

Na nejslabší článek obce upozornili nespokojení obyvatelé starostu peticí, pod kterou se podepsalo jednadvacet lidí. Jednou z nich je také Naďa Slavíková. Její dům stojí přímo u rušné křižovatky. Otevřít okno do ulice podle ní znamená hazardovat se zdravím. „Často se nám před domem střetnou dva kamióny. Aby se v křižovatce stočili, musí jeden z nich zabrzdit. V ten moment jdou všechny výfukové plyny rovnou do domu,“ popisuje situaci Slavíková. „Když potřebuji vyvětrat, vstávám v pět ráno, kdy ještě auta nejezdí,“ dodává.

2 minuty
Reportáž Filipa Zdražila
Zdroj: ČT24

Některé domy navíc začaly praskat. Jejich majitelé spatřují vinu právě v nákladní dopravě, která statiku domů narušuje. Starosta obce Zdeněk Gajdošík (nez.) vidí příčinu v nedávných povodních: „Frekventovaná doprava svůj vliv na popraskané fasády určitě mít může, ale hlavním viníkem je v tomto případě spodní voda, která tady hodně kolísá. Jednou je vysoko, pak ze dne na den klesne, a domy proto stále sedají,“ vysvětluje Gajdošík.

Podle dvacítky nespokojených obyvatel ale starosta problém podceňuje. Ten se však hájí. „Řešení už má zastupitelstvo delší dobu na stole. Nechali jsme si vypracovat nový územní plán, který řeší problém frekventované nákladní dopravy obchvatem,“ tvrdí Gajdošík.

Břímě kamionové dopravy ale nový územní plán neřeší úplně, jen auta odvádí do jiné části obce. „Navrhovaný obchvat sice prochází místy, kde leží dnes jen pole, v budoucnu je ale v této lokalitě plánována výstavba rodinných domků,“ argumentuje Uherek při pohledu na územní plány obce. Obchvat by navíc protnul soukromé pozemky, což se jejich majitelům nelíbí. Hned šest z nich proto dalo stavbě červenou.

Starosta Gajdošík mluví o předvolebním boji, jeden z iniciátorů petice Zdeněk Uherek je totiž kandidátem v říjnových komunálních volbách. „Je nám jedno, kdo je nebo bude starostou, chceme jen, aby hájil zájmy občanů a pomáhal řešit jejich problémy,“ uzavírá Slavíková.

Problém kamiónů v Kněžpoli je ale vzhledem k nedostatku obecních peněz a nevyřešeným majetkoprávním vztahům zřejmě v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 6 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
20. 1. 2026

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026
Načítání...