Jih Brna trvá na odtržení. I když domy u Přízřenic stát nebudou

Brno – Do sálu hotelu Gregor v Brně-Modřicích přišlo včera přes dvě stě lidí. Občané Dolních Heršpic a Přízřenic. Všichni napjatě čekali, co jim řeknou lidé z občanského sdružení Samostatný jih, kteří iniciovali referendum o odtržení od Brna. Pozvali si na něj starosty dalších obcí, které už osamostatněním prošly. Od starosty Pavlovic u Kojetína či starostky Držovic chtějí slyšet, co takové održení obnáší, jestli bude mít obec dost peněz, o čem si vlastně bude moci rozhodovat sama a co to bude znamenat třeba pro jejich děti, když se budou chtít ze samostatné obce dostat do „brněnské“ školy. Chtěli si jednoduše udělat obrázek o tom, jestli po odtržení neskončí obec špatně. Na setkání přišel i starosta Brna-jihu, který chce obě čtvrti ve svém rajonu udržet. Jeho smířlivý návrh, podle kterého se už v nazlobených lokalitách žádná nepřijatelná výstavba dít nebude, přijali místní chladně. A nepřišli ani zástupci opoziční inciativy, kteří začali před nedávnem přesvědčovat místní, aby se od Brna netrhali.

Celé setkání začíná v šest hodin vpodvečer. Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih začal představením programu sdružení a důvodů, proč usilují o odtržení. Plánovaná výstavba bytových domů pro tisíce lidí, která se do městských čtvrtí s vesnickým rázem nehodí a nezájem městské části Brno-Jih i problémy a potřeby obou čtvrtí.

První slovo nedostal ani starosta Brna-jihu ani jeho místostarostka, ale zástupci obcí, které se úspěšně odtrhli. Jejich zkušenosti s tím, jak se jim podařilo vybudovat kanalizaci, kam chodí jejich děti do škol a jak se byli schopni postarat s menším rozpočtem o chod obce byli schopni obhájit všichni.

3 minuty
Obyvatelé Brna-Jihu diskutovali o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic
Zdroj: ČT24

Podle příznivců održení by i rozpočet Dolních Heršpic a Přízřenic nebyl špatný. „Podle našich výpočtů by obec měla rozpočet skoro 18 milionů korun, což není málo,“ popisoval mluvčí Samostatného jihu Pavel Reich. Tyto peníze by podle jeho slov dostatečně pokryly všechny náklady obce a zbylo by i na opravy zanedbaných ulic.

„Než jsme se odtrhli od města Prostějova taky jsme slýchali, že nebude fungovat doprava a děti nebudou mít kam chodit do školek. Ale není to pravda. Všechno jsme dokázali a teď jsme rádi, že jsme se osamostatnili,“ vypočítala pozitiva odtržení starostka obce Držovice Blanka Kolečkářová (nez.), jejíž obec se odtrhla od Prostějova v roce 2004. Místní cítili, že je Prostějov zanedbává.

Pár otázek přišlo i z plného sálu, přímo smršť však nastala až v okamžiku, když se dostal ke slovu starosta Brna-jihu, který Heršpicím a Přízřenicím v současné době vládne. Záznívali i takové hlasy, že lidem lže a to i v okamžiku, kdy přišel se smířčí informací. „Brno smění pozemky na Slunné louce v Přízřenicích za městské pozemky v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy. Rozsáhlé výstavby bytových domů se tak bát nemusíte,“ prohlásil Josef Haluza (ČSSD). „My tomu ale nevěříme, městu jde o to, abychom ustoupili od referenda, které má být 12. září. A když ho zrušíme, nakonec se žádné pozemky nevymění,“ pochybuje organizátor setkání a jeden z mluvčích Samostatného jihu. A podpořili ho i lidé v sále.

Když se debata stočila na výčet otázek, co konkrétního se v obci v posledních letech udělalo, dostala se do palby i místostarostka Brna-jihu Anna Böhmová (ČSSD). „Rekonstruovali jsme hasičskou stanici za několik milionů korun,“ argumentovala například místostarostka. „Jenže teď se do ní místo dvou aut vejde jen jedno,“ zazní na to ze sálu. Dostalo se i na to, jak místostarostka vyhrožovala tím, že se děti z odtržených čtvrtí nedostanou do „městských“ škol. Ze sálu zaznívali i hlasy, podle nichž zastupitelé místním lžou.

Atmosféra houstla a setkání se protáhlo až do pozdních večerních hodin. Lidé z něj ale odešli o trochu informovanější. Město i občanské sdružení chtějí uspořádat více takovýchto informačních schůzek. Na nich se budou snažit obyvatele obou čtvrtí přesvědčit o důvodech pro nebo proti odtržení. Do dvanáctého září, kdy má proběhnout referendum, už však mnoho času nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
před 3 hhodinami

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
před 11 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 18 hhodinami

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
14. 1. 2026

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
14. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...