Jih Brna trvá na odtržení. I když domy u Přízřenic stát nebudou

Brno – Do sálu hotelu Gregor v Brně-Modřicích přišlo včera přes dvě stě lidí. Občané Dolních Heršpic a Přízřenic. Všichni napjatě čekali, co jim řeknou lidé z občanského sdružení Samostatný jih, kteří iniciovali referendum o odtržení od Brna. Pozvali si na něj starosty dalších obcí, které už osamostatněním prošly. Od starosty Pavlovic u Kojetína či starostky Držovic chtějí slyšet, co takové održení obnáší, jestli bude mít obec dost peněz, o čem si vlastně bude moci rozhodovat sama a co to bude znamenat třeba pro jejich děti, když se budou chtít ze samostatné obce dostat do „brněnské“ školy. Chtěli si jednoduše udělat obrázek o tom, jestli po odtržení neskončí obec špatně. Na setkání přišel i starosta Brna-jihu, který chce obě čtvrti ve svém rajonu udržet. Jeho smířlivý návrh, podle kterého se už v nazlobených lokalitách žádná nepřijatelná výstavba dít nebude, přijali místní chladně. A nepřišli ani zástupci opoziční inciativy, kteří začali před nedávnem přesvědčovat místní, aby se od Brna netrhali.

Celé setkání začíná v šest hodin vpodvečer. Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih začal představením programu sdružení a důvodů, proč usilují o odtržení. Plánovaná výstavba bytových domů pro tisíce lidí, která se do městských čtvrtí s vesnickým rázem nehodí a nezájem městské části Brno-Jih i problémy a potřeby obou čtvrtí.

První slovo nedostal ani starosta Brna-jihu ani jeho místostarostka, ale zástupci obcí, které se úspěšně odtrhli. Jejich zkušenosti s tím, jak se jim podařilo vybudovat kanalizaci, kam chodí jejich děti do škol a jak se byli schopni postarat s menším rozpočtem o chod obce byli schopni obhájit všichni.

Nahrávám video
Obyvatelé Brna-Jihu diskutovali o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic
Zdroj: ČT24

Podle příznivců održení by i rozpočet Dolních Heršpic a Přízřenic nebyl špatný. „Podle našich výpočtů by obec měla rozpočet skoro 18 milionů korun, což není málo,“ popisoval mluvčí Samostatného jihu Pavel Reich. Tyto peníze by podle jeho slov dostatečně pokryly všechny náklady obce a zbylo by i na opravy zanedbaných ulic.

„Než jsme se odtrhli od města Prostějova taky jsme slýchali, že nebude fungovat doprava a děti nebudou mít kam chodit do školek. Ale není to pravda. Všechno jsme dokázali a teď jsme rádi, že jsme se osamostatnili,“ vypočítala pozitiva odtržení starostka obce Držovice Blanka Kolečkářová (nez.), jejíž obec se odtrhla od Prostějova v roce 2004. Místní cítili, že je Prostějov zanedbává.

Pár otázek přišlo i z plného sálu, přímo smršť však nastala až v okamžiku, když se dostal ke slovu starosta Brna-jihu, který Heršpicím a Přízřenicím v současné době vládne. Záznívali i takové hlasy, že lidem lže a to i v okamžiku, kdy přišel se smířčí informací. „Brno smění pozemky na Slunné louce v Přízřenicích za městské pozemky v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy. Rozsáhlé výstavby bytových domů se tak bát nemusíte,“ prohlásil Josef Haluza (ČSSD). „My tomu ale nevěříme, městu jde o to, abychom ustoupili od referenda, které má být 12. září. A když ho zrušíme, nakonec se žádné pozemky nevymění,“ pochybuje organizátor setkání a jeden z mluvčích Samostatného jihu. A podpořili ho i lidé v sále.

Když se debata stočila na výčet otázek, co konkrétního se v obci v posledních letech udělalo, dostala se do palby i místostarostka Brna-jihu Anna Böhmová (ČSSD). „Rekonstruovali jsme hasičskou stanici za několik milionů korun,“ argumentovala například místostarostka. „Jenže teď se do ní místo dvou aut vejde jen jedno,“ zazní na to ze sálu. Dostalo se i na to, jak místostarostka vyhrožovala tím, že se děti z odtržených čtvrtí nedostanou do „městských“ škol. Ze sálu zaznívali i hlasy, podle nichž zastupitelé místním lžou.

Atmosféra houstla a setkání se protáhlo až do pozdních večerních hodin. Lidé z něj ale odešli o trochu informovanější. Město i občanské sdružení chtějí uspořádat více takovýchto informačních schůzek. Na nich se budou snažit obyvatele obou čtvrtí přesvědčit o důvodech pro nebo proti odtržení. Do dvanáctého září, kdy má proběhnout referendum, už však mnoho času nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 15 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

Pravidla první pomoci se mění. Zdůrazňují včasné volání záchranky

Evropská resuscitační rada vydala nová evropská doporučení pro lidi vyškolené v poskytování první pomoci. Ta kladou důraz na jednodušší a rychlejší pomoc v laických podmínkách. Zdůrazňují včasné volání záchranné služby, zahájení srdeční masáže a použití externího defibrilátoru. Školitelé je postupně zavádějí do kurzů.
9. 4. 2026

Policie zadržela sedm lidí kvůli podezření na podvod s evropskými dotacemi

Policisté zadrželi sedm lidí kvůli podezření na neoprávněně získanou evropskou dotaci na inovační centrum pro začínající vědecké firmy a projekty. Mezi zadrženými jsou dva lidé z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a úředník ze stavebního úřadu. Podezřelí se pokusili neoprávněně získat 13,5 milionu eur (asi 340 milionů korun), informoval úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). MPO poskytuje policii maximální součinnost, věc nelze nyní komentovat, uvedla mluvčí úřadu.
8. 4. 2026Aktualizováno8. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...