Jak proměnit věznici v kulturní centrum, řeší studenti i experti

Brno - Všichni umělci pod střechou jednoho vězení. Ambiciózní plán, která začíná nabírat reálný rozměr. Na tom, jak proměnit bývalou věznici v kulturní centrum, které jinde v republice nemá obdoby, pracují na plné obrátky studenti architektury, odborník povolaný z Holandska a za měsíc kvůli tomuto projektu zamíří do Brna i urbanisté a architekti z celého světa.

Už teď plní prostory bývalé káznice na rohu brněnských ulic Bratislavská a Cejl dvě výstavy. Pokud by ale ožily vizualizace studentů architektury evropských univerzit vytvořené pro magistrát, změnila by se zchátralá budova v největší kulturní centrum v republice.

„V Praze je několik podobných center pro umělce, která jsou opravenými starými budovami. Ale tak veliký projekt s tolika funkcemi, tak jak ho máme nemyšlený my, v současné době v České republice není,“ představuje projekt Tereza Chrástová z brněnského magistrátu. „My jsme se snažili navrhnout takové kulturně společenské centrum pro širší veřejnost Brna, aby to nebylo jen pro specializované umělce,“ popisuje projekt studentka architektury z Bratislavy Martina Kalousová.

„Šlo nám o to, aby to bylo místo plné aktivit, kde by se konaly nějaké festivaly, divadla, módní přehlídky, výstavy,“ doplňuje studentka Monika Bednaříková z brněnské architektury.

Kreativní inkubátor, ale i divadlo a kino

Nad tím, co by nemělo v novém kulturním centru chybět, se s magistrátem, kterému bývalá věznice patří, už několik měsíců schází na sto umělců. V plánu je takzvaný inkubátor, tedy prostory pro začínající kreativce, kteří mají nápady, ale chybí jim peníze. Taky ateliéry, kino, divadlo, výstavní síně a kavárna. A to všechno neustále přístupné milovníkům kultury všeho druhu.

„Město nemá zájem, aby dům opravilo a pak zjišťovalo, kdo by do něj mohl případně jít. Důležité je, aby ti kreativci, kteří tady budou působit, si ty prostory přetvořili podle obrazu svého,“ vysvětluje Chrástová. „Určitě by to bylo skvělé pro udržení mozků v Brně, pro udržení a stimulaci kreativního potenciálu, který zde bezesporu je,“ pochvaluje plány organizátor kulturních akcí Jan Gerych.

„Jak má člověk prostor, kde může tvořit, kde může mít všechny věci, které k tomu potřebuje, tak se okamžitě začne rozvíjet. Zatím ale nikdo nevymyslel nějaký nástroj, jak to prostě řídit, jakým způsobem to udržet v chodu. Aby to zároveň ty lidi neomezovalo, aby nikdo nediktoval nějakou dramaturgii nebo programovou náplň, aby to bylo skutečně nezávislé na trendech a na nějakém politickém obsazení,“ dodává fotograf Vojtěch Sláma.

Peníze na realizaci kulturního centra chce radnice získat z evropských dotací. Jak na ně, to má mimo jiné poradit konference připravovaná na 9. prosince, na kterou se sjedou experti z celého světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...