Na jižní Moravu by se podle krajských hygieniků mohla vrátit epidemie žloutenky typu A. Hlavním důvodem je dlouhodobá nízká proočkovanost. V letech 2016 a 2017 se s takzvanou nemocí špinavých rukou potýkalo Brno a okolí. Onemocnělo při ní 516 lidí, tři z nich zemřeli.
Nejvíce lidí se nakazilo v roce 2016, celkem jich bylo 449. Každý týden přibývalo až třicet nových případů. Nejvíce zasažené bylo Brno a okolí. Obvyklý roční počet lidí nakažených žloutenkou je přitom okolo dvaceti. Odborníci se ale shodují, že se epidemie vrátí.
„Důvod, proč se nám může vrátit epidemie, je především v tom, že naše populace není proti hepatitidě typu A chráněna dostatečnou měrou očkováním. Vlastně my jsme během protiepidemického opatření nechávali vakcinovat kolem dvou tisíc lidí. Další lidé se čistě z opatrnosti preventivně nechávali očkovat sami,“ vysvětlila hygienička Renata Ciupek.
Očkování proti tomuto typu žloutenky je dobrovolné, potřebné dvě dávky stojí asi tři tisíce korun, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dětem i dospělým. Protilátky by měly dotyčnému vydržet minimálně na 20 let. Podle lékařů by lidé mohli vakcinaci proti tomuto typu onemocnění věnovat jako dárek pod vánoční stromeček místo třeba potravinových doplňků.
Lepší situace je u žloutenky typu B. V letech 2015 až 2017 bylo nahlášeno méně než sto případů. „Což je tedy velký úspěch. Proti hepatitidě B se od roku 2001 plošně očkuje. Očkují se jednak kojenci a do roku 2013 se očkovaly i dvanáctileté děti, a to vedlo k výraznému snížení výskytu tohoto onemocnění,“ uvedl přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.
„Naprostá většina populace naší republiky je ale vysoce vnímavá vůči viru hepatitidy A, protože neměli reálnou šanci se v průběhu života s tímto virem setkat, a proto nemají protilátky,“ dodal Husa. Žloutenka typu A vniká do těla ústy při konzumaci potravin neumytýma rukama. Hygienici proto neustále nabádají k umývání rukou teplou vodou a mýdlem a používání dezinfekčních prostředků.
