Jižní Morava - Pěstování geneticky modifikované kukuřice je v České republice na ostrém ústupu. Technologie se sice v Česku osvědčila, výnosy rostly, ale zemědělci na kukuřici s dodaným genem od loňského roku najednou zanevřeli. Narazili totiž na předsudky odběratelů zejména v zahraničí. Výjimkou je ale jižní Morava, kde se takzvaná GMO kukuřice pěstuje dál ve velkém.
V roce 2005, kdy bylo v Evropě povoleno pěstování kukuřice se speciálním genem se začínalo na 150 hektarech. V roce 2008 už lány modifikované kukuřice pokrývaly 8 a půl tisíce hektarů. Loni ale přišel zlom a letos už polovina pěstitelů speciálně upravená zrna nevysela. „Pěstitelé uvádějí nejčastěji jako důvod poklesu problémy s odbytem,“ shrnula výsledky průzkumu mezi pěstiteli mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.
Co je geneticky modifikovaný organismus?
Geneticky modifikovaný organismus je organismus jehož genetický materiál (tedy DNA) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.
První transgenní rostlinou byl v roce 1983 tabák. První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v České republice povoleno komerčně pěstovat, se stala kukuřice firmy Monsanto typu MON 810, do které byla vložena bakteriální dědičná informace způsobující produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro určité druhy hmyzu. K výhodným vlastnostem, kterých se docílí genetickou modifikací, patří například odolnost vůči škůdcům, proti některých pesticidům, lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému klimatu.
Čeští zemědělci totiž mají problém udat GMO kukuřici v Rakousku, Neměcku i Francii - její pěstování je tam totiž zakázané. „Odbyt je problematický především směrem na Rakousko, kde znojemská firma s rakouským vlastníkem kukuřici zpracovává výhradně z ploch běžných, byť při výrobě běžně používá enzymy, které jsou geneticky modifikované,“ popsal situaci předseda rostěnického zemědělského družstva Vítězslav Navrátil.
Kvůli problémům s odbytem se proto velká část zemědělců raději vrátila ke klasické kukuřici. Ne ale jižní Morava, která je každoročně zamořená zavíječem kukuřičným. Právě proti tomuto škůdci kukuřici ochrání speciální dodaný gen. „Mapa výskytu zavíječe kukuřičného se v posledních letech roztahuje na území celé republiky, ale tak, jak meziročně kolísají průměrné teploty, tak jižní Morava se už natrvalo stala územím, kde je ten zavíječ škodlivý každoročně,“ vysvětlil agronom Hostěnic, Pavel Šlimar.
Klasy napadené zavíječem se lámou a jsou zaplísněné. Běžně se proti nim používá chemický postřik. Podle Vítězslava Navrátila je pěstování GMO kukuřice pro zemědělce daleko výhodnější. „Osivo je sice dražší, nicméně náklady, které bychom museli použít na ošetření proti zavíječi, jsou podstatně vyšší. Celková efektivnost je tak výrazně lepší, je to zdravější a nakonec i přátelštější k životnímu prostředí,“ pokračoval Navrátil.
Příčiny poklesu ploch s Bt kukuřicí
*problémy s odbytem zrna Bt kukuřice, snížení stavu skotu (a tedy snížení možnosti odbytu produkce v rámci podniku), obavy o odbyt mléka od skotu krmeného Bt kukuřicí
*potřeba snížení nákladů (klasické osivo je levnější)
*administrativní a organizační náročnost (koordinace se sousedy, nutnost přizpůsobování osevních postupů aj.)
technologické problémy s oddělením produkce GMO
*zvládnutí zavíječe chemickými metodami
*nepříznivé počasí
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
V Rostěnicích proto navyšují počet osetých hektarů každý rok. Letos vyroste geneticky modifikovaná kukuřice na 840 hektarech. Rostěnice jsou proto největším pěstitelem v republice a pětina celorepublikové produkce pochází právě z jejich polí. „Máme řadu odběratelů v rámci České republiky. Hlavně výrobce krmiv, kteří zjistili, že GMO kukuřice je zdravější, protože tam není napadení plísněmi a především pro mláďata je tato záležitost velice důležitá,“ dodal Navrátil.
České ministerstvo zemědělství prozatím nevidí v GMO kukuřici problém. Ekologové ale neustále upozorňují, že dopady manipulací s geny ještě nejsou probádané a mohou ovlivnit celý ekosystém.
