„Chci dělat to, co mi dává smysl.“ Mladý podnikatel v Brně rozdává kávu jen za dobrý skutek

Už rok v Brně funguje speciální kavárna, kde lidé dostanou kávu jen za dobrý skutek. Ten stačí jen slíbit a myslet to vážně. S nápadem na vznik takzvané DobroKávy přišel mladý podnikatel Libor Hoření. Z vlastních peněz ji provozuje v centru města na Zelném trhu. V pořadu Události, komentáře ho vyzpovídal moderátor Martin Řezníček.

Proč jste se rozhodl pro tento podnik?

V životě chci dělat především to, co mi dává smysl, co mě baví, co mě naplňuje, a DobroKáva má nádhernou atmosféru. Já si tam každý den chodím stoupnout třeba na půl hodinky, na hodinku poslouchat příběhy lidí, jaké dobré skutky udělali. Jaké se chystají udělat. Takže i mě to nesmírně naplňuje. Ale zároveň jsem chtěl část toho, co se mi daří vydělávat, dát zpět do společnosti.

Dosud jste do toho dal zhruba půl milionu ze svého, teď už máte další sponzory z řad podnikatelů. Přihlásili se sami?

Přesně tak. Oslovili mě další tři podnikatelé, kteří se chtěli zapojit úplně stejným způsobem, chtěli část zisku věnovat zpět do společnosti na nějakou dobročinnost, a nechtěli ty peníze poslat někam do Afriky nebo někam, kde člověk neví, co se s nimi stane. Takže se zapojili do DobroKávy, protože je ten projekt zaujal.

Vy jste řekl, že si tam každý den chodíte aspoň na půl hodiny stoupnout. O čem se bavíte s lidmi?

Většinou právě společně vybíráme, jaký dobrý skutek člověk může udělat, aby od nás dostal dobrou kávu. Máme vlastně tři takové varianty. První je, že člověk slíbí, jakýkoliv dobrý skutek uzná za vhodné; druhá varianta je taková tabule – ta pomůže s inspirací; a třetí varianta je čínský koláček štěstí, který člověk rozlomí a může si najít lísteček s konkrétním dobrým skutkem, jaký může udělat.

Takže nejčastěji právě o tom výběru dobrého skutku a zároveň se často lidé chodí pochlubit, jaký dobrý skutek nebo co hezkého udělali pro své okolí, takže o tom nejvíc.

Nahrávám video
Rozhovor s podnikatelem Liborem Hoření o DobroKávě
Zdroj: ČT24

Co akceptujete jako dobrý skutek? Ptám se, protože když jsem kdysi chodil do Junáka, tak když jsme řekli, že jsme například převedli babičku přes silnici, tak řekli, to je automatické, to není dobrý skutek. Co tedy berete jako dobrý skutek a co berete jako základní zdvořilost nebo slušnost ze strany lidí?

My se snažíme to nesoudit, takže to necháváme přímo na lidech. Ale bylo pro nás krásné vidět, jak jsou ty dobré skutky opravdu individuální a subjektivní. Třeba loni jsme měli ty koláčky štěstí a někdo si vylosoval „zavolám babičce a udělám jí radost“ a řekl nám přesně, „tohle není dobrý skutek, tohle je základní lidská slušnost“.

Ale někdo jiný si vylosoval úplně to stejné a řekl nám, „to je pravda, vždyť já jsem s babičkou už půl roku nemluvil, tak já jí dneska fakt zavolám a něčím ji potěším“.

Takže letos jsme třeba koláčků štěstí udělali dvě varianty, kde jsou běžné dobré skutky, kde je třeba „seberu odpadek ze země a hodím do koše“ nebo „pošlu DMS na charitu“ nebo „daruju někomu květinu“. Ale zároveň máme letos nově i velké dobré skutky, kde už jsou fakt náročnější věci, třeba „vyvenčím pejska z útulku“ nebo „stanu se libovolnou částkou dobrým andělem“ nebo třeba „knihu, která mě inspirovala, koupím a někomu ji věnuju“.

Libor Hoření
Zdroj: ČT

Co jste slyšel zatím za nejkurióznější slib?

Pobavil mě jeden mladý kluk, který si u nás dal DobroKávu a potom zamyšleně seděl kousek od nás tak 15 minut. Potom jsem za ním přišel, jestli už vybral ten dobrý skutek, on si u nás totiž vylosoval v tom koláčku, že se omluví za něco, co způsobil a neomluvil se.

A on mi po těch 15 minutách říká, že už ví. Že se omluví za to, že na studentském bytě, kde bydlí, vždycky když dojí nějaké jídlo, tak to neumyté nádobí zase vrátí zpátky do skříně. Tohle mě pobavilo.

Ano, tohle bych mohl slíbit doma také. Kolik lidí si tam přijde jenom dát kávu zdarma a „zneužijí“ tohohle systému nebo toho dobrého skutku z vaší strany, lépe řečeno?

Určitě se najdou i tací, kteří přijdou čistě na kávu zdarma a myslí si, že když nám něco nalžou, dostanou kávu a všechno bude v pořádku. Třeba loni nám opravdu záleželo na tom, aby člověk vyslovil ten závazek, ten slib dobrého skutku, a letos jsme trošku změnili komunikaci a daleko víc než na slova dáme na pocit.

Takže když tam třeba člověk přijde a řekne nám, já začnu třídit odpad, dejte mi cappuccino, tak se s ním snažíme mluvit, snažíme se s ním povídat a třeba se ho jenom zeptáme, „a víte, kam třeba můžete ten tříděný odpad kolem vašeho bydliště dávat?“ A když nám člověk řekne, „no, nevím, dejte mi to cappuccino,“ tak od nás tu kávu nedostane, protože mu řekneme, že bohužel nemáme pocit, že ten dobrý skutek opravdu chce udělat.

Takže se s tím člověkem bavíme, a jakmile řekne třeba aspoň něco ve smyslu, „jo, tam ty koše jsou, ale já jsem doteď moc netřídil, ale teďka už fakt vím, že ty plasty nejsou pro naši společnou planetu úplně nejlepší, tak fakt začnu“, tak najednou z toho máme úplně jiný pocit a tu kávu mu rádi dáme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Po zásahu v příbramské nemocnici policie stíhá šest lidí a tři firmy

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) stíhá po úterním zásahu v příbramské nemocnici šest lidí a tři právnické osoby, informoval mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej. Stíháni jsou pro trestné činy dotační podvod a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Všechny osoby jsou stíhané na svobodě. Úřad veřejného evropského žalobce (EPPO) vyčíslil hodnotu ovlivněných zakázek na 280 milionů korun.
včeraAktualizovánovčera v 12:43

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
28. 4. 2026

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
28. 4. 2026

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Lidé zaplatili za mobilní domy, nedostali nic. Firmy dluží skoro tři sta milionů

Klienti brněnských firem Lavaro House a Corrida si objednali mobilní domy (neboli mobilheimy), kterých se ale nikdy nedočkali. Zaplacené zálohy jim firmy nevrátily, případně jen jejich malou část. Celkem věřitelům dluží až 285 milionů korun.
28. 4. 2026

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
25. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026
Načítání...