Újezd u Brna – Když si loni vedení Újezdu přebíralo vojenské objekty do svého majetku, panoval optimismus a existovaly velké plány. Město si s nepotřebnými sklady a bunkry konečně mohlo definitivně dělat, co chce. Bývalé vojenské objekty se ale proměnily v danajský dar. Později totiž vedení města zjistilo, že si musí zbudovat vlastní přístupovou cestu.
Silnice, která zatím k objektu vede, totiž stále patří armádě a nachází se příliš blízko sokolnického radaru. I když vojáci nechávají lidi projíždět, podle předpisů musí každý člověk projít kontrolou a pro armádu i zaměstnance obecního úřadu, kteří areál udržují, je to nepříjemná povinnost. Město proto dostalo podmínku, že do dvou let musí zbudovat svoji silnici. Ta je podmínkou, aby město vůbec mohlo začít areál přestavovat.
Městská komunikace povede jen deset metrů od vojenské. Starosta Újezdu doufá, že se peníze povede z velké části získat od státu. „Právě probíhají pozemkové úpravy a stát má ze zákona povinnost vybudovat společné cesty tak, aby se každý mohl dostat ke svému majetku. Proto doufáme, že se nám podaří získat většinu peněz ze státní pokladny,“ řekl starosta Újezdu Jan Hradil. Silnice by podle něj mohla být hotová do roka a půl.
Velké plány zatím brzdí chybějící silnice
Radar u Sokolnic
Páteřní radar protivzdušné obrany Sokolnice u Slavkova byl postaven v letech 2006 až 2009 za bezmála půl miliardy korun. Nahradil vysílače sovětské výroby z 50. let. Ty měly i po modernizaci dosah zhruba 350 kilometrů daleko a 20 kilometrů vysoko. Nový radary typu FADR (Fixed Air Defence Radar) má dosah až 600 kilometrů daleko a třicet kilometrů vysoko. Radar hlídá vzdušný prostor nejen nad Českou republikou, ale i nad evropskými členy NATO.
Město převzalo bývalé armádní budovy loni v dubnu a mělo s nimi velké plány. Četné místnosti, které dříve sloužily pro řízení letového provozu a pro tamní posádku, chtělo vedení Újezdu využít jako věznici. „Ty prostory jsou velké, přemýšleli jsme, že by tam mohli žít lidé, které soud poslal do vězení za méně závažné trestné činy“, řekl loni o plánovaném využití starosta Újezdu Jan Hradil. Bývalé řídicí centrum se díky funkční klimatizaci zase zdálo vhodné pro archivaci starých dokumentů.
Do roku 2003 působilo v areálu asi sto třicet vojáků, kteří měli vedle bunkrů a řídicího střediska na starosti také sklady pro armádní techniku. V té době došlo ke snižování počtu vojáků i vojenských objektů, bylo zrušeno vojenské letiště a areál se stal nepotřebným. O bezúplatném převodu celého majetku, který zahrnuje také pozemek o rozloze patnáct tisíc metrů čtverečních, rozhodla vláda před pěti lety.
Kontroverze sokolnického radaru
Stavbu radaru NATO provázely protesty obyvatel okolních obcí. Někteří se obávali negativního vlivu radaru na své zdraví, studie ovšem tyto vlivy neprokázaly. Jiní občané argumentovali tím, že kopule radaru ruší krajinný ráz nebo že tato technika na slavkovské bojiště z pietních důvodů nepatří. Loni na podzim musela armáda provoz radaru dočasně pozastavit, protože rušil digitální televizní signál.
