Brno – Letos potřetí vyplácí Jihomoravský kraj stipendia učňům na vybraných oborech, kde počet studentů pravidelně klesá. V minulých dvou letech kraj rozdělil mezi studenty vybraných řemesel přibližně šest milionů korun. Jenže některé obory se i přes veškerou snahu škol a nabízené stipendium nepodařilo udržet. Mezi žáky devátých tříd trvale není zájem o obory sklenář nebo malíř.
Klempíř, elektrikář, čalouník nebo třeba tesař – právě těmto oborům v posledních letech chybí zájemci. Ke studiu se je kraj snaží motivovat stipendiem ve výši 1 500, 2 000 a 2 500 korun podle ročníku. Zájem ale zůstává víceméně stejný a stipendium tak představuje spíše příjemný bonus.
„Rozhodlo stipendium i to, že mě to zajímalo. Navíc má tenhle obor dobré uplatnění, když se vyučím,“ shrnula budoucí řeznice Andrea Pospíšilová. „Sice dostávám kapesné, ale stipendium navíc je pěkné. Trochu to hrálo roli i při výběru oboru. Určitě se to projevuje v tom, že se snažíme mít lepší známky, abychom na stipendium dosáhli,“ dodal spolužák z oboru Pavel Bernart. Stipendium nedostane každý, učni nesmí mít žádnou čtyřku a pětku a prospěch do 2,4.
„Obor sklenář se nám bohužel nepodařilo zachránit, specializace jako malíř zase pomalu odumírají. Ty ostatní se snažíme udržovat,“ dodává ředitel Střední školy polytechnické v Brně Andrzej Bartoś. Na SOŠ a SOU stavební Brno-Bosonohy zase zaznamenávají nárůst u oborů tesař, zedník nebo obkladač.
Jednou budeme řešit nedostatek některých odborností, shodují se ředitelé
„Stipendia zcela určitě pomáhají, zvlášť v některých oborech. Ale u některých oborů samozřejmě nepomůže žádné stipendium,“ shrnul snahy kraje náměstek hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Mezi takové obory patří například sklenáři, poslední třída byla na Moravě otevřena před sedmi lety. „Počet přihlášek na tento obor se týká jednotlivců, obvykle přijdou dvě až tři. Pro takové množství zájemců se samozřejmě obor otevřít nedá. Jsme poslední škola, která tento obor učila, teď z nabídky zmizel úplně,“ vysvětlil Bartoś.
Zatímco ještě v devadesátých letech se jich každý rok vyučilo jen v Brně na 600, dnes – i za podpory stipendií – vyjde z brněnských učňáků jen 25 zedníků ročně. Sehnat třeba vyučeného sklenáře tak bude v budoucnu problém.
Podle ředitelů mnohdy poloprázdným třídám nahrává to, že se neatraktivní obory vyučují hned na několika školách. „Týká se to například oboru čalouník, kde by prospěla takzvaná oborová optimalizace. Vyplatilo by se posbírat několik malých tříd a sloučit je do jedné větší. Například u nás máme 6–7 studentů a stejně jsou na tom na škole v nedaleké části Brno-Bosonohy,“ vysvětlil ředitel ze školy na ulici Jílová v Brně. Kdyby se třídy spojily, došlo by k nemalým úsporám. Škola se proto rozhodla třídu už příští rok neotevřít, a tak všechny zájemce přesměrovat právě do městské části Bosonohy.
Do podpory studentů na vybraných oborech už se pustily i firmy, které si tak už od střední školy nebo učiliště vychovávají budoucí zaměstnance. Například Penam si pekaře a mlynáře vychovává po celé republice. V jejich případě se výše stipendia odvíjí i od prospěchu. Při nástupu do školy žáci podepisují s poskytovatelem stipendia smlouvu, kterou se zavážou, že po dokončení školy si u něj musí odpracovat několik let. Většina studentů to ale vnímá jako výhodu v době, kdy se absolventům hledá práce těžko.
Jednotné závěrečné zkoušky
Srovnat úroveň škol a zajistit jejich vyšší kvalitu mají za úkol jednotné závěrečné zkoušky, které právě začaly na učilištích napříč republikou. Stejně jako státní maturity mají písemnou a ústní část, navíc ale ještě tu praktickou. Letos je skládá skoro 21 000 učňů. Na rozdíl od maturit nejsou jednotné zkoušky, které připravilo pro učiliště zatím povinné, přesto je naprostá většina z nich využívá. Povinně by ministerstvo školství chtělo zavést jednotné závěrečné zkoušky od školního roku 2014/15, nejprve se ale musí změnit školský zákon.
