Desítky nových přírůstků hlásí záchranné stanice napříč celou republikou. Na podzim mají plnou kapacitu také v Přerově. Lidé přinášejí z přírody hlavně ježky nebo zajíce. Myslí si přitom, že mláďata jejich matka opustila.
Jenže se jedná o častý omyl lidí. Umělý odchov některých druhů je pak velmi složitý a návrat do volné přírody často pro nalezená mláďata nemožný.
„Tohle je náš ježeček, Jonáš. Našli jsme ho v pondělí na naší zahradě,“ uvedla Hana Omleková. Stotřicetigramové mládě našla u svého domu. Bála se, že ježek nepřežije zimu. A tak zvíře rodina uložila do sklepa. Myslivci se s podobným chováním setkávají často. Lidé se snaží zachránit z přírody kromě ježků také zajíce nebo srnky.
- 1. živočich s viditelným krvavým zraněním,
2. živočich vysílený či otrávený, nejevící známky plachosti,
3. prokazatelně opuštěné mládě (nezaměňovat s vyvedenými nelétajícími mladými ptáky, o které se rodiče starají, či s malými ježky a zajíci, kteří v trávě trpělivě čekají, až je matka přijde nakojit),
4. jsou-li v okolí mrtví rodiče či sourozenci,
5. osamocené mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve či křepelky, kachně, house a mládě labutě), jehož rodiče nejsou nikde v dohledu,
6. je-li mládě v bezprostředním ohrožení (silnice, stavby, malé děti, kočky…) - Zdroj: www.ornis.cz
„Bohužel ta pomoc je zdánlivá. V podstatě tím, že na to mládě, které vůbec není opuštěné, ta matka je mu nablízku, chytí, tak okamžitě chytne pach člověka a matka už ho nedokáže přijmout,“ sdělil myslivec Jiří Zbořil.
„Minimálně jedna třetina, někdy jedna polovina, to jsou ptáci a zvířata, která úspěšně vyléčíme, případně je tady necháme jen odpočinout a pouštíme do volné přírody,“ řekl Josef Chytil ze záchranné stanice v Přerově.
Kromě ježků, které by lidé rozhodně z volné přírody neměli odnášet, skončili v této záchranné stanici letos také netopýři. Raritou je i zachráněný výr nebo čejka.
