Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy

Začala rekonstrukce odbavovací budovy českobudějovického nádraží – jedné z nejvýraznějších a největších nádražních budov v Česku. Potrvá dva až dva a půl roku a Správa železnic za ni zaplatí 689 milionů korun. Zvnějšku by měla budova vypadat jako v roce 1908, kdy byla otevřena, uvnitř by ale měla nabídnout prostředí odpovídající 21. století.

Zatímco většina krajských měst má svoji nádražní budovu opravenou nebo se alespoň opravovat začala, v Českých Budějovicích je stavba, která je pro mnoho lidí tím prvním, co ve městě uvidí, značně zchátralá a působí dojmem, jako by ji nikdo nikdy komplexně neopravoval.

Po rekonstrukci, která v pátek oficiálně začala, bude mít stavba opravený vnější plášť včetně veškeré výzdoby, zásadní proměna čeká i interiér.

Vznikne též nový vchod do severní věže navazující na Lannovu třídu a pasáž, která jej propojí s hlavní odbavovací halou. Tím se podle Správy železnic odlehčí nápor cestujících mířících na chodník před budovou podél frekventované Nádražní ulice, a zvýší se tím jejich bezpečnost.

Vizualizace nádraží po rekonstrukci
Zdroj: Správa železnic

Když se začala rekonstrukce připravovat, hovořilo se o ceně kolem 200 milionů korun, nakonec půjde bezmála o 690 milionů. Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody je to změnou zadání.

„Byl zde smělý záměr, že do dvou let se udělá design budovy a zasanuje se to, co je v nejhorším stavu. Já se však rozhodl, že pokud už to budeme dělat, tak se vším všudy, veškeré sítě, vnitřní prostory. Projekt se přepracoval, a proto obnos trochu narostl,“ řekl Svoboda.

Práce by měly skončit v roce 2022 – nejpozději před koncem roku, ředitel Správy železnic však řekl, že by mohlo být vše hotovo již do konce letních prázdnin.

Českobudějovické nádraží ve 30. letech
Zdroj: Archiv Jiřího Kafky

Masarykovo nocležiště i terč pro bomby

V Českých Budějovicích bylo sice vůbec nejstarší nádraží v českých zemích, které sloužilo koněspřežné železnici do Lince, ale na současném místě a v současné podobě funguje až od roku 1908. Budova je převážně novorenesanční, některé prvky ale odkazují k secesi.

Možná nejpamátnější událost zažilo již deset let po svém otevření, když se v Českých Budějovicích při návratu do vlasti zastavil Tomáš Garrigue Masaryk. „Původně měl nocovat ve městě, ale situace se seběhla tak, že nakonec nocoval ve svém voze na čtvrtém nástupišti,“ popsal spoluautor knihy Železnice Českobudějovicka od počátku po současnost Jiří Kafka.

Českobudějovické nádraží v roce 1945
Zdroj: Archiv Jiřího Kafky

Poslední větší opravy se potom nádraží dočkalo krátce po druhé světové válce. Bylo to nutné, protože zjara 1945 bylo při náletu na České Budějovice těžce poškozeno jeho jižní křídlo.

„Od té doby probíhaly drobné rekonstrukce. Na konci minulého století se opravila fasáda, opravila se prosvětlovací věž vstupní haly, udělaly se různé drobné opravy uvnitř, ale zásadní rekonstrukce takového rozsahu, jako teď provádí Správa železnic, tady nebyla,“ doplnil Jiří Kafka.

Budova je přitom na českobudějovickém nádraží to poslední, co ještě na opravu čekalo. V minulých letech prošlo rozsáhlou rekonstrukcí kolejiště, nová jsou i nástupiště. Jedno při rekonstrukci dokonce přibylo.

Českobudějovické nádraží v 60. letech
Zdroj: Archiv Jiřího Kafky