V oblasti Moravské Sahary hrozí podle lesníků poškození kořenového systému stromů. V okolí Bzence a Hodonína se po čtyřech letech opět rojí miliony chroustů maďalových. Do půdy kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy, takzvané ponravy, které požírají kořeny stromů. Chemický postřik ale úřady kvůli ochraně přírody nepovolily.
Invaze chroustů na Moravě? Lesy jsou prý ohroženy, postřik je ale vyloučen
Chroust maďalový se v oblasti rojil naposledy v roce 2015 a tehdy podle lesníků ohrožoval šest a půl tisíce hektaru lesů. Letos se vyskytuje i na Hodonínské doubravě, což znamená, že se areál zvětšil na osm tisíc hektarů. Podle odborníků chroust ohrožuje nejenom státní lesy, ale i obecní a soukromé.
„Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout,“ řekl Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky.
Larva chrousta maďalového, takzvaná ponrava
V oblasti rostou mladší porosty asi na 650 hektarech. Od roku 2015 ponravy poškodily kořeny stromů téměř na 147 hektarech lesa, to je asi čtyřicet procent uměle či přirozeně obnovených tamějších lesních ploch.
V květnu 2012 zničil oheň na Moravské Sahaře asi 165 hektarů lesa, šlo o největší přírodní požár v novodobé historii Česka. Obnova lokality se komplikuje, některé plochy musely být zalesněny poněkolikáté a larvy likvidují právě tyto mladé porosty. „Škoda za poslední čtyři roky je vyčíslena minimálně na dvacet milionů korun. Jde především o neúspěšné obnovy porostů, neustálé opakované vysazování,“ řekl Strakoš.
Postřik neprošel před čtyřmi lety ani letos
Poškození kořenového systému mladých stromů by mohl zabránit chemický postřik, který Lesy České republiky připravovaly už v roce 2015. Podle znalců by ale nebyl v souladu s ochranou přírody, protože by kromě chroustů zabil i jiné živočichy.
Podle požadavku krajského úřadu jsme zadali zpracování biologického hodnocení záměru. Znalec v něm zásah označil jako rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody a možnost získání potřebných zákonných výjimek zhodnotil jako málo reálnou.
Vzhledem k tomu, že získat výjimky, které by postřik povolily, bylo málo pravděpodobné, o provedení zásahu už tehdy lesníci Jihomoravský kraj nežádali. Navíc i podle letošního posudku bylo vyhovění žádosti vyloučené. Letecké postřiky přitom populaci brouků úspěšně snížily už v letech 1999 a 2003.
„Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do padesátých let minulého století, kdy se podobně používal třeba insekticid DDT. Odstranit škody způsobené gradací chroustů zcela nelze, ale riziko, že ponravy poškodí čerstvě vysazené stromy, lze alespoň snížit změnou lesního hospodaření,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky František Pelc.
Například by se měla plánovat těžba i zalesňování s ohledem na životní cyklus chrousta a vysazovat ve větší míře jiné stromy než borovice. Podle Pelce je to podobné jako s kůrovcem, kdy se na lesích podepisuje nevhodná skladba a způsob hospodaření.
Dospělí jedinci chrousta maďalového ožírají listy stromů
Lesy ohrožuje i přemnožená můra
Další hrozbou pro lesy, zejména borové porosty, je přemnožení můry sosnokaze, která se loni vyskytovala na více než dvou tisících hektarech lesa. Letos je podle odborníků ohrožena další tisícovka hektarů.
Podle Zavrtálka se tento škůdce naposledy v zemi přemnožil ve 30. letech minulého století. „Housenky žijí v korunách stromů a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy obtížně regenerují a postupně hynou,“ upřesnil s tím, že i tohoto škůdce by zlikvidoval chemický postřik.
Na Moravě se jim daří a nemají nepřátele
Oba škůdce v zasažené oblasti zkoumají studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pod vedením profesora Emanuela Kuly. Podle něj jsou příčinou velkých škod způsobených chroustem příhodné stanovištní podmínky, minimum přirozených nepřátel a omezené možnosti lesníků k uplatnění obranných opatření.
„Z kontroly množství vajíček můry sosnokaze vyplývá několikanásobné překročení kritické hranice,“ upozornil Kula.
- Brouk z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae). Dospělý jedinec měří 20–29 milimetrů. Je silně ochlupený a téměř celý hnědě zbarvený, s tmavšími bočními okraji krovek, tykadlovitý vějířek samců je delší než hlava. Larva dorůstá až osmi centimetrů.
- Dospělý brouk škodí v porostech středního a staršího věku, při přemnožení i v mladých porostech, nejčastěji v nižších, částečně i středních polohách. Napadá zejména duby, habr obecný, lípy a další listnaté dřeviny.
- Larvy škodí zejména v mladých porostech, především na písčitých půdách. Okusují kořínky borovice lesní, případně dalších druhů borovic a smrku ztepilého.
- Příznaky poškození dospělým broukem se projevují v podobě žíru na listech v korunách stromů. Soustředěný je na okraje a horní části korun. Larvy poškozují kořenový systém sazenice ve školkách nebo výsadbách. U poškozených stromků se mění zbarvení asimilačních orgánů a odumírají části koruny. Po vytažení sazenice z půdy je na kořenech zřetelný žír. Menší kořínky chybí úplně, na větších kořenech jsou poškozeny povrchové vrstvy, často chybí i větší kořeny.
- Rojení chrousta maďalového probíhá obvykle už od počátku dubna až do začátku května. Samice kladou vajíčka na volné plochy. Larvy jsou aktivní od poloviny května do září a při zimování zalézají hlouběji do půdy. Celková doba vývoje je obvykle čtyři roky.
- Zdroj: kurovcoveinfo.cz