Kutná Hora - Jen dvakrát do roka je možné vychutnat si propojení architektury starých mistrů s časem, světlem i vesmírem. Ve starobylé katedrále v Sedlci dopadají na rovnodennost sluneční paprsky přímo na hlavní oltář. Podmínkou ovšem je, aby venku svítilo slunce, které hraje hlavní roli – to se v případě letošní jarní rovnodennosti zcela nepodařilo. Na podzim ale už může být lépe. Za úkazem nestojí ani tak architekt sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie Jan Blažej Santini, který se podílel na přestavbě chrámu - stejně situované a navržené jsou cisterciácké kláštery po celém světe.
Světelná kouzla letos začátkem jara nefungovala úplně tak, jak měla. Slunce totiž bylo skryto za mrakem. Pouze na okamžik vysvitlo a oltář osvítilo tak, jak má. Ihned pak zase zašlo za mrak.
Moment, prožitý pokaždé jinak
Pomyslné zastavení v čase a prostoru v den jarní rovnodennosti se stalo v sedlecké katedrále Nanebevzetí Panny Marie již tradicí. Pozorování putování paprsku zapadajícího slunce hlavní lodí je letos spojené se staroslovanskými a byzantskými zpěvy souboru Byzantion, který repertoárem navazuje na prastarou tradici, jejíž nejstarší kořeny sahají do období působení Cyrila a Metoděje. Vstup do chrámu je možný již v 16:30, vstupné je dobrovolné. Akce začíná v 17:00. Vstupné bude věnováno na opravu naklánějícího se hřbitovního kostela sedlecké kostnice.
Cisterciáci si hráli se světlem rádi
Řád cisterciáků byl proslulý tím, že jeho kostely před umělou zdobností dávaly přednost vnitřní kráse samotného prostoru. Katedrála tak dokáže se světlem čarovat i mimo dny rovnodennosti. Dopomáhá jí k tomu 106 oken. V den rovnodennosti se světlo do chrámu dostává čtrnáctimetrovým západním oknem. Jev nastává kolem půl šesté podvečerní.
Komu poděkovat za prostor plný světla a za tuto podivuhodnou hříčku, neumí nikdo říci. Jméno stavitele se do dnešních dní nedochovalo. Pravdou však je, že po poničení katedrály husitskými vojsky byl k její přestavbě povolán architekt Jan Blažej Santini Aichel, jehož díla se vyznačují právě geniální hrou světla.
Starobylá katedrála v Sedlci je vstupní branou do světoznámého bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách, do místa, jež dalo vzniknout historickému městu Kutná Hora. V současnosti je pro turisty trochu zastíněná kutnohorským chrámem svaté Barbory, který je paradoxně mladší. Gotická katedrála v Sedlci vznikala mezi lety 1280 a 1320, svatá Barbora se pak stavěla mezi roky 1388 a 1558. Rychlost stavby sedleckého chrámu je dána tím, že jej budoval jeden z nejbohatších řádů v Čechách – cisterciáci, objevitelé kutnohorského stříbra. Dnes jsou oba chrámy památkou UNESCO.
