Lesní hospodáři si pochvalují nezvyklé klimatické podmínky, kdy jim promrzlá zem a jen lehce zasněžené stromy umožňují těžbu dřeva i v místech, kam se jindy kvůli podmáčenému nebo zapadanému podloží nedostanou. Meteorologové nicméně upozorňují, že tato „těžařská idyla“ vydrží už jen pár dní.
Příkladem spokojených lesních hospodářů mohou být ti z Lokte nebo z Karlových Varů, kteří těží dřevo ve Slavkovském lese. Podle dřevorubců při zimní těžbě pohyb na zmrzlé zemi usnadňuje práci, díky promrzlé půdě se navíc těžká technika dostane i do rašelinišť, která jsou běžně nepřístupná. A jak připomíná Jaroslav Adámek z Loketských městských lesů, i zde jsou podle předpisů lesního hospodářského plánu nutné probírky.
Během ideální zimy Loketské městské lesy vytěží a vyvezou z lesa zhruba 12 000 kubických metrů dřeva, Karlovarské lázeňské lesy zhruba polovinu. Dřevařská bilance je o to příznivější, že nedošlo k žádné kalamitě a poškozeného dřeva je tak jen kolem pěti procent – ať už se jedná o stromy odřené po dřívější těžbě nebo poničené zvěří.
Nezvyklé podmínky potvrzuje i spolupracovník Českého hydrometeorologického ústavu z měřicí stanice na Šindelové Rudolf Kovařík, podle kterého zem zmrzlá tak jako letos nebyla už dvě dekády.
Oteplení přinese do hor déšť
Podle meteorologů z pražské centrály ale těžařská idyla nevydrží dlouho. Sníh, který drží umrzlou zem, už začal na úpatí Krušných hor odtávat a podle předpovědi se má v následujících třech dnech mírně oteplit, což přinese déšť i do hor.
„Modelové výpočty ukazují, že za tři dny (do čtvrtečního večera) může na návětří Krkonoš a Šumavy napršet až 100 mm srážek,“ uvedl ČHMÚ. Sto milimetrů srážek představuje 100 litrů vody na metr čtvereční.
Dřevo i odřezané větve proto nyní musí z lesa pryč, než se oteplí. Jinak přilákají kůrovce a těžká technika se začne bořit do bahna. Těžba se pak prodraží.
