Graffiti z Karlova mostu odstranil muž, který se jejich čištěním několik let živí. Nešlo čekat, říká

Graffiti, které na pilíři Karlova mostu zanechali dva turisté z Německa, odstranil Pražan Miloslav Černý, který se čištěním metropolitních objektů od sprejů a barev už několik let živí. Zásah z nedělního rána byl podle něj potřeba, protože na středověký most ještě nemusel použít chemii, ale jen vodu a páru. Totožnost člověka, který v srdci Prahy zastoupil památkáře, zůstávala až dosud neznámá. Pražský primátor chce nyní navrhnout, aby Černý dostal za práci zaplaceno.

„Odstraňováním graffiti se živím několik let a mám za sebou tisíce realizací po celé Praze v památkové zóně UNESCO,“ říká Černý v rozhovoru pro ČT24. „Od nasprejování uteklo zhruba čtrnáct dní – a doba čtrnácti dní je maximální možná pro odstranění nápisů bez použití chemie, tak abychom byli schopni ho z mostu vymýt. Když to jde jen vodou a párou, proč na to používat chemii?“

Restaurátoři začali nasprejovaný nápis odstraňovat v sobotu a plánovali, že práce potrvají zhruba dva týdny. Černý se ale ujal díla sám a v neděli ráno mezi pátou a sedmou hodinou graffiti odstranil. Zákrok vysvětluje právě vzniklou časovou tísní a tím, že chtěl zkrátka Karlovu mostu vrátit jeho původní podobu – protože ví jak na to a může to díky své technice udělat.

Stejným způsobem očistil už nespočet dalších historických budov, třeba Hergetovu cihelnu nebo Škodův palác. Úzce spolupracoval s radnicí Prahy 1.

Smyslem mojí činnosti nebylo soutěžit s památkáři. Smyslem bylo: Můžeš něco udělat pro Karlův most? Tak to udělej.
Miloslav Černý

S památkáři a restaurátory se Černý prý nijak poměřovat nechtěl. A ti se také (ještě před odhalením Černého identity) nechali slyšet, že byl zákrok provedený neodborně, protože ve spárách mezi pískovcovými bloky zůstaly zbytky barvy.

„Je pravda, ve spárách anebo na místech, která nebyla pod vodou až tak vidět, mohlo něco zůstat,“ připouští muž, který čistil Karlův Most. „Z komerčního hlediska je ale stěna vyčištěná. Jestli v tom restaurátoři vidí problém, rád půjdu a graffiti dočistím. Zaprvé mě honil čas, nebylo ještě pořádně vidět (kvůli časné hodině) a když je kámen, tak to na tom pořádně nevidíte.“

Nahrávám video
Fantom Karlova mostu zbavil památku graffiti za dvě hodiny a bez chemikálií
Zdroj: ČT24

Případem dobrovolného odstranění sprejerského nápisu se zabývá i policie, byť bez podezření z trestného činu. Právě policejní zájem o případ vedl Černého k tomu, aby odtajnil svou identitu. „Dostal jsem strach,“ říká s tím, že následně zamířil podat vysvětlení na nejbližší policejní služebnu, v tomto případě na Malou Stranou. Policie ve čtvrtek uvedla, že věc je nadále ve stádiu prověřování a pro zahájení úkonů trestního řízení dosud nemá žádné podklady. 

Podle laboratorních výsledků nicméně při neschváleném odstranění sprejerského nápisu k poškození zdiva nedošlo. „Vzhledem k tomu, že je Karlův most národní kulturní památkou, budeme se dále držet zákonného postupu. Na čištění se tudíž musí podílet odborný restaurátor schválený památkáři z pražského magistrátu i generálního ředitelství Národního památkového ústavu. Na odstranění nápisu máme uzavřenu smlouvu s panem Janem Mjartanem,“ uvedla mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Na dvoutýdenní práci restaurátora Mjartana měla Praha připraveno 40 tisíc, za odstranění graffiti párou se platí zhruba devět tisíc korun. 

Hřib: Černému se nedivím

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby Černý dostal za práci zaplaceno. „Po pravdě se mu ani nedivím, že se do toho tak trochu po ,pirátskuʼ pustil sám,“ napsal k Černého akci primátor. „Navrhnu, aby bylo panu Černému za jeho pomoc zaplaceno, a dále pak budeme řešit systémový přístup k takovýmto situacím,“ dodal.

Hřib také uvedl, že má pochybnosti o postupu památkového odboru magistrátu. Už po poškození mostu prý dostal nabídku od firmy, která by pilíř laserem vyčistila zdarma. Památkáři to však odmítli.

V pondělí se podle primátora uskuteční workshop, na kterém se budou zkoušet moderní metody odstraňování graffiti, jež by mohly napomoci k lepšímu řešení podobných situací v budoucnu. „Tento případ je pomyslným vztyčeným prstem nad nastavenými procesy magistrátu, a proto pevně věřím, že díky zdokonalení těchto procesů nebude veřejnost muset sahat po guerillových řešeních, která nejsou bez rizik,“ zakončil primátor. 

V září soud

Karlův most posprejovali v polovině července dva němečtí mladíci, kteří na jeho pilíři vytvořili nápis o rozměrech zhruba pět krát dva metry. Policie je zadržela přímo při činu.

Soud je původně ve zrychleném řízení potrestal roční podmínkou a na pět let oba muže vyhostil z Česka. Muži také měli zaplatit každý sto tisíc korun a navíc společně uhradit škodu, která činí dalších 40 tisíc korun.

Soudkyně i státní zástupce sice původně mluvili o pravomocném trestu, obhájce německých turistů ale podal odpor, a v září tak proběhne hlavní líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...