Dukovanská elektrárna bude mít trpasličí chladicí věže

Dukovany (Třebíčsko) – Jaderná elektrárna Dukovany dostane nové chladicí věže s ventilátory. Oproti kolosům, podle nichž lze elektrárnu rozpoznat zdaleka, budou mnohem menší, zato však lépe odolají případnému zemětřesení i extrémnímu počasí. Nedostatečnost starých věží odhalily zátěžové testy, které proběhly v zemích EU po katastrofě ve Fukušimě.

Dukovanská elektrárna chce během roku 2014 provést množství úprav, kterými se přiblíží bezpečnostním požadavkům EU. „Tyto věci by měly stát v letošním a v příštím roce v řádu jednotky miliard,“ uvedl ředitel elektrárny Jaroslav Jakub. Začne i nejrozsáhlejší projekt – stavba nových chladicích věží. Oproti dosavadním mohutným 125metrovým stavbám budou mnohem méně výrazné – budou pouze sedmnáctimetrové. Díky tomu ale lépe odolají například velmi silnému větru. Hlavní práce by měly být hotovy v příštím roce, aby první blok elektrárny mohl fungovat dalších deset let.

Kromě chladicích věží kritizoval bezpečnostní audit i další prvky dukovanské elektrárny. Energetici například musí zvýšit počet havarijních napájecích čerpadel. „Čerpadlo je určeno k dodávce vody do parogenerátoru, parogenerátory pak chladí reaktor,“ přiblížil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Jejich počet se tak zvýší z osmi na dvanáct. Během letoška přibudou také dva dieselové generátory, jichž je teď v elektrárně 12. Elektrárna také potřebuje zesílit stropy provozů, v nichž jsou strojovny a reaktory. Je to potřeba nejenom pro případ zemětřesení, ale i pro mnohem pravděpodobnější evantualitu, že na rovné střechy napadne mimořádné množství sněhu.

Nahrávám video
Radovan Daněk o zabezpečení JE Dukovany
Zdroj: ČT24

Na zlepšení bezpečnosti pracuje ČEZ již dva roky, zatím má hotovou asi pětinu. „Je potřeba si uvědomit, že řada věcí je stavebních a my jsme firma, která podléhá veřejným výběrovým řízením,“ podotkl Petr Spilka. Mezi dokončené úpravy patří zvýšení vstupů do kanálů s kabely, které by tak měly být odolné proti záplavám. Od loňska probíhají práce na ukotvování důležitých provozních budov, aby byly odolnější proti zemětřesení. Řada přístupových chodeb v elektrárně byla opatřena mobilními protipovodňovými zábranami, energetici také připravili vedení pro nouzové telefonní spojení, které by v případě havárie bylo možné obnovit pomocí armádních kabelů i přes satelit.

Po dokončení všech bezpečnostních prvků bude dukovanská elektrárna podle Spilky připravena i na extrémy, jejichž pravděpodobnost výskytu je jednou za 10 tisíc let. Důležité stavby odolají třídennímu čtyřicetistupňovému mrazu stejně jako čtyřicetistupňovým horkům, díky novým chladicím věžím nehavaruje elektrárna ani při rychlosti větru nad 230 km/h, kdy by se mohly zřítit dosavadní mohutné chladicí věže. Stavby v elektrárně také odolají zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
před 18 hhodinami

Stanice metra Hradčanská se kvůli rekonstrukci uzavře až příští rok

Uzavření stanice pražského metra A Hradčanská kvůli rekonstrukci nezačne letos, jak bylo původně plánováno, ale až na začátku příštího roku. Od loňského ledna uzavřenou stanici linky B Českomoravská plánuje pražský dopravní podnik (DPP) otevřít letos 20. března. V metru bude letos stejně jako v minulých letech několik krátkodobých výluk na lince C, omezení čekají i tramvaje.
před 19 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 22 hhodinami

Unikátní gondolový most propojí břehy Mže v Plzni

V Plzni-Malesicích překlene řeku Mži samoobslužný gondolový most (transbordér). Pěším a cyklistům umožní pohodlnější cestu z centra města do okolních obcí, aniž by museli využívat frekventovanou silnici. Most bude zároveň architektonickým unikátem – obdobná stavba zatím v Česku stojí pouze jediná, a to u Chrastavy na Liberecku.
3. 3. 2026

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Policie kvůli pádu lanovky na Ještěd navrhla obžalovat tři lidi a firmu

Policie ukončila vyšetřování pádu lanovky na Ještěd. Navrhla obžalovat tři lidi a jednu právnickou osobu z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, řekl náměstek okresní státní zástupkyně Kamil Látr. Všem obviněným hrozí trest od tří do deseti let vězení. Tragická nehoda se na visuté lanovce v Liberci stala v říjnu 2021, při pádu jedné z kabin zemřel průvodčí. České dráhy (ČD), které lanovku dřív vlastnily, s obviněním nesouhlasí a jsou připraveny se proti němu bránit, zopakoval mluvčí ČD Petr Šťáhlavský dřívější vyjádření dopravce.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...