Devět let platí. Soud potvrdil tresty za zapálení kostela v Gutech, včetně toho nejvyššího

Události: Trest za požár kostela v Gutech platí (zdroj: ČT24)

Soud potvrdil trojici mladíků za úmyslné zapálení dřevěného kostela v Třinci-Gutech tresty tři a půl, osm a devět let. Odvolání obžalovaných i žalobce zamítl.

Mladíci žádali nižší tresty, žalobce u jednoho z nich i zákaz řízení. Nejnižší trest si odpyká mladík, který se činu dopustil těsně před dosažením plnoletosti. Oheň loni v létě způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná.

Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který zapálení kostela podle rozsudku vymyslel. O rok méně si za pomoc k obecnému ohrožení odpyká Jakub Hurník, jenž své komplice na místo dovezl. Původní sazba je v jejich případě osm až 15 let, podle vrchního soudu jsou tresty uložené na samé spodní hranici. Třetímu nejmladšímu, který se k činu jako jediný plně doznal, hrozil jeden rok až pět let. 

Tresty za daných okolností jsou adekvátní.
Jiří Zouhar
předseda senátu

Zapálení kostela mladík plánoval

Vzácný dřevěný kostel ze 16. století zapálili mladíci z Ostravska a Frýdecko-Místecka loni v srpnu. Bortel podle obžaloby zapálení kostela nějakou dobu plánoval. S Jakubem Hurníkem se domluvil, že mu bude k dispozici jako řidič, a s plánem uskutečnit žhářský útok pak seznámil svého tehdy sedmnáctiletého kamaráda.

obrázek
Zdroj: ČT24

Společně koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Nejmladší z nich poté tři lahve položil k zadní stěně kostela, benzin ze čtvrté rozlil na ně a kolem nich a škrtl zapalovačem. Jak kostel hoří, si natočili mobilním telefonem.

Původní památku nahradí replika

Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s datem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství. Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.

Oheň z loňského srpna způsobil na mobiliáři škodu téměř 6,7 milionu korun, škoda na budově kostela byla vyčíslena na 14 milionů, historická škoda je ale nevyčíslitelná. Přitom v letech 2011 a 2012 byl kostel za 4,3 milionu korun zrekonstruován. 

Na místě shořelého kostela vznikne věrná replika, její stavbu by z velké části měla zaplatit pojistka. Náklady spojené s mobiliářem by měla hradit sbírka vyhlášená radnicí v Třinci, jehož jsou Guty místní částí. Hrubá stavba nového kostela by měla být hotova příští rok.

„Stavba vzniká na pozemku, který je stále pod památkovou ochranou. Z odborného hlediska jde o velmi náročný počin. Replika bude mít i po obnově status kulturní památky. Proto je důležité, aby se co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ potvrdil již dříve ředitel ostravské pobočky Národního památkového úřadu Michal Zezula.