Na posudkovou komisi Královéhradeckého kraje si často stěžují rodiče handicapovaných dětí. Nelíbí se jim, že stanovují nízký stupeň závislosti, který znamená velmi nízký příspěvek na péči, a to i v případě, že je nutné s dítětem zůstávat doma a vyšší stupeň závislosti doporučují i ošetřující lékaři. Že královéhradecká krajská komise nepostupovala správně, rozhodl v jednom případě i soud.
Na soud se obrátila Martina Vaníčková, jejíž dcera po dětské mozkové obrně nemůže chodit. Matka o ni musí neustále pečovat a nemůže chodit do práce. Posudková komise však stav malé Charlotty ohodnotila jako I. stupeň postižení. Příspěvek na péči je v takovém případě třítisícový. „Žádaly jsme každého půl roku, pokaždé přišla odpověď 'zamítá se',“ shrnula Martina Vaníčková.
Soud se jí zastal. Rozhodnutí královéhradecké krajské posudkové komise zrušil a přehodnotil postižení dívky na nejvyšší III. stupeň.
Případ Martiny Vaníčkové a její dcery však není v Královéhradeckém kraji ojedinělý. Za postižení prvního stupně prohlásili posudkoví lékaři i stav syna Nadie Karlové, který trpí poruchami autistického spektra, mezi jeho dvanácti diagnózami je mimo jiné Aspergerův syndrom, atypický autismus, dětský autismus či hyperkinetický syndrom.
Že jeho stav není pouhým mírným postižením, měly posudkové komisi doložit lékařské zprávy. „Jednou z nich byla například lékařská zpráva, kde byl Nickolásek převezen do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kdy se při jednom ze záchvatů domlátil do hlavičky do bezvědomí,“ popsala Nadia Karlová.
Když krajská komise žádost o přiznání vyššího stupně postižení zamítla, rodina se odvolala k ministerstvu práce a sociálních věcí, ale neuspěla ani tam. „Lékař okresní správy sociálního zabezpečení i posuková komise MPSV posuzovali tento případ se stejným výsledkem, a tedy uznáním I. stupně závislosti,“ uvedl Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva.
Ředitelka Národního ústavu pro autismus Veronika Šporclová je přesvědčena, že se posudkoví lékaři mýlí. „První stupeň příspěvku na péče určitě v tomto případě adekvátní není, protože Nickolas potřebuje každodenní péči a mnohem větší asistenci, než je u dítěte v jeho věku běžné,“ poukázala.
Karlovým však zbývá jediná možnost – obrátit se na soud, jak to učinila Martina Vaníčková. Matka chlapce s poruchami autistického spektra však váhá. Obává finanční i časové náročnosti soudního řízení. Jak ale upozornila náměstkyně ministryně sociálních věcí Iva Merhautová, podání není zpoplatněno. „Stěžující si nehradí žádné finanční prostředky,“ poukázala. Navíc ještě existuje možnost přezkumného řízení, které provádí komise ministryně sociálních věcí.
Uložit
