Deset obcí se chce odtrhnout od Litovle. Město by přišlo o skoro tři tisíce obyvatel

Deset místních částí Litovle z celkových jedenácti zvažuje, že se osamostatní. Zástupci osadních výborů si dlouhodobě stěžují na špatnou komunikaci s litovelskou radnicí, ale i na nedostatek peněz na investice. Desetitisícová Litovel by tak přišla o zhruba 2600 obyvatel. Jedinou místní částí, která by zůstala součástí města, by byla obec Tři Dvory.

Obyvatelé deseti místních částí Litovle tvrdí, že radnice do těchto obcí neinvestuje peníze, nebo jenom minimum. Nelíbí se jim ani způsob komunikace mezi radnicí a osadními výbory, která je prý nedostatečná.

Například členové osadního výboru v Myslechovicích tvrdí, že na problém upozorňují už zhruba devět let. Podle předsedy tamního osadního výboru Aleše Hubáčka by mělo město víc investovat například do oprav silnic a chodníků. Jako příklad uvádí nedalekou obec Haňovice, která je samostatná a má svůj vlastní rozpočet.

„Samostatná obec Haňovice se stará, má opravený chodník,“ řekl Hubáček. Vedení Litovle se ale hájí, že na investice v okolních obcích jde třetina peněz. 

Počet obyvatel Litovle a jejích místních částí
Zdroj: ČT24

S Litovlí by zůstala jenom obec Tři Dvory

Na problémy s financováním důležitých projektů poukazuje i místní část Unčovice. Obyvatelé tam čekají hlavně na opravu fasády místní sokolovny. Město Litovel přitom už v minulosti investovalo do výměny oken a opravy střechy. 

Osamostatnit se chce deset místních částí z celkových jedenácti. Součástí Litovle by tak zůstala už jenom obec Tři Dvory, včetně průmyslové zóny. Pokud se obce odtrhnou, přijde Litovel o zhruba 2600 obyvatel a tím pádem i o peníze. 

Město by fungovalo zhruba se 7,5 tisíci obyvateli, ale ekonomicky by se určitě nepoložilo. Máme i analýzu takovou, že bychom samozřejmě mohli fungovat i lépe.
Viktor Kohout
starosta Litovle

Kvůli plánům na osamostatnění obcí už vznikla i pracovní skupina, která se skládá z členů komisí místních částí a zástupců vedení města. „Hledá se cesta, jak nastavit podmínky, aby místní části měly stav prostě lepší,“ řekl předseda osadního výboru Unčovice Tomáš Ryzí. 

Jedna velká obec Nasobůrky?

Podle redaktora ČT Dušana Gavendy se teď místní části snaží s městem domluvit na lepší komunikaci a vzniká i strategie, kam se bude v dalších letech investovat. Plán má ještě v listopadu projednat zastupitelstvo.

Pokud se obce osamostatní, sloučí se všechny pod největší Nasobůrky. Změnu by musel schválit krajský úřad a název by poté muselo odsouhlasit ministerstvo vnitra. Nová obec by tak mohla vzniknout nejdříve v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVysílač na Klínovci jako připomínka srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 20 mminutami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 47 mminutami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 1 hhodinou

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 23 hhodinami

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
včera v 06:30

Zbrojařská firma chce v Ralsku výcvikové centrum. Část místních se projektu obává

Zbrojařská společnost DSS, zapojená do muniční iniciativy, plánuje v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku vybudovat výcvikové centrum pro policii, armádu a NATO. Někteří místní obyvatelé se ale obávají, že by v areálu mohl vzniknout také muniční sklad. Radnice projekt obhajuje jako výhodný.
7. 3. 2026

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
6. 3. 2026
Načítání...