Spor o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku bude pokračovat u Nejvyššího soudu. Dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová, která se o majetek soudí už od roku 1991, totiž podala dovolání proti pravomocnému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který zámek letos v dubnu přiřkl státu.
Colloredo-Mansfeldová bojuje dál o Opočno. Spor míří k Nejvyššímu soudu
Kristina Colloredo-Mansfeldová, dědička posledního majitele zámku, požádala o vydání majetku už v roce 1991. Soud její nároky původně neuznal, později se ale celý areál na čtyři roky vrátil do její správy.
Do věci pak ale v roce 2005 zasáhl Ústavní soud, který celý spor vrátil na začátek a soudy tak zámek v roce 2007 vrátily státu.
V roce 2014 ale Ústavní soud vyhověl nové stížnosti Colloredo-Mansfeldové, která žádala o obnovu řízení. Dědička se obnovy domáhala na základě údajně nového důkazu. Podle výpisu z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní byla její babička židovského původu, a konfiskace majetku nacisty tak měla i rasové pozadí.
Rychnovský soud ale v obnoveném řízení loni uvedl, že ani nové důkazy nemohly vést k závěru, že konfiskace byla důsledkem rasové perzekuce. Žalobu vyvracel i památkový ústav, který předložil listiny, podle nichž žádali otec Colloredo-Mansfeldové a další členové rodiny o říšskoněmecké občanství.
Colloredo-Mansfeldová se i proti tomuto rozhodnutí odvolala ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Ten letos v dubnu rozhodnutí rychnovského soudu potvrdil. Podle soudu nebyly naplněné podmínky pro vrácení majetku, například nebyla prokázána rasová perzekuce při konfiskaci. „Uvědomujeme si, že se stala křivda, dokonce dvojnásobná. Na druhou stranu zákonodárce projevil vůli, že bude některé křivdy restituovat, ale pouze křivdy, které vznikly po únoru 1948 a z nich také pouze některé,“ řekla předsedkyně senátu hradeckého soudu Dana Mazáková.
Majetky za miliardu
Majetek Colloredo-Mansfeldů, který má podle některých odhadů hodnotu přes miliardu korun, za války zabavili nacisté. Stát ho převzal po roce 1945 na základě Benešových dekretů. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistů ale emigrovali do Rakouska. V Opočně a jeho okolí rodina vysoudila desítky obrazů a několik nemovitostí a pozemků.
Zámek je i přes pokračující spory přístupný veřejnosti a patří mezi nejvíce navštěvované památky v kraji. Soudy ale komplikují některé plány na opravy. Stát totiž do památky ohrožené restitucí investovat nesmí.
Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna.
Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Renesanční prvky ale zámku zůstaly. Nádvoří obklopené arkádami patří k nejkrásnějším projevům renesance u nás.
V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě Benešových dekretů státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
Zámek Opočno