Začátkem července biskupové vyzvali ke stažení žalob, které církve podaly na kraje kvůli restitucím. Zatím to jde pomalu. V Královéhradeckém kraji ze třinácti podaných žalob pořád zbývá polovina, většinou se týkají nejcennějších položek. Jiný pohled nabízí západní Čechy, kde se katolická církev vydala cestou spolupráce s obcemi.
Církev chce zpět monstrance i pozemky. Snaží se dohodnout s kraji
Události v regionech: Pomalé stahování žalob kvůli restitucím (zdroj: ČT24)
Ve vitrínách královéhradeckého krajského muzea si církve vyhlédly dohromady skoro patnáct set položek. Počítá se mezi ně gotická monstrance, kropenka i mince z milodarů. V některých případech by rozhodování o žalobách nemělo být pro soudy složité, například když existuje záznam o darování, a to ještě z období, na které se církevní restituce nevztahují.
Jinde je to ale úkol na roky. Záznamy z padesátých let téměř nejsou a určit, na co se nárok přesně vztahuje, vyžaduje dlouhé pátrání. „Jestliže máte vrátit stovky knih, aniž by byl uveden autor či cokoliv dalšího, tak zjistit, která kniha odpovídá žalobě, je v podstatě nemožné,“ podotknul vedoucí historického pracoviště muzea v Hradci Králové Vojtěch Brádle.
Dopad žalob ale bývá různý. Zájem církve o pozemky může oddalovat potřebnou opravu domu, který obklopují. „Pokud bychom do něj chtěli dál investovat, tak jsme uvedeni do právní nejistoty, jestli by peníze nepřišly vniveč,“ uvedla mluvčí Královéhradeckého kraje Martina Götzová.
Krajští politici zároveň začínají být neklidní. U některých žalob kvůli restitucím už soudy stihly nařídit jednání. Celkem podaly církve na kraje 116 žalob, na města a obce pak víc než pět set.
V Řenčích se umí dohodnout: Na faře zůstane pošta i kadeřnictví
Záměr biskupů stáhnout žaloby se sice týkal jenom krajů, Asociace krajů ale žádá, aby stejně církev jednala i u obdobných žalob na obce a města. V západních Čechách se přitom katolická církev zaměřila na spolupráci s obcemi.
V Řenčích na jižním Plzeňsku mají už od 60. let na místní faře obecní úřad. S plzeňským biskupstvím se nakonec dohodli, že stěhovat se nebudou. „Netýká se to jen obecního úřadu, je zde pošta, knihovna a kadeřnictví,“ upozornila účetní úřadu Jana Šestíková. Biskupství se vzdá restitučních nároků a na oplátku obec převezme kostel. Opravy ho čekají hlavně v souvislosti s vlhkostí.
V podstatě na stejných podmínkách se chce plzeňské biskupství domluvit i se zbývajícími obcemi. „Jedná se zejména o případy menších obcí, ve kterých se v kostelích již pravidelně neslouží,“ přiblížil právní zástupce plzeňského biskupství Jan Klail.
Drtivou většinu žalob na obce se podaří vyřešit mimosoudně, horší je situace u fyzických osob, kterým stát prodal půdu navzdory blokačnímu paragrafu. „Teď je otázkou, zda se k tomu stát nějakým způsobem postaví a bude schopen odškodnit svým způsobem obě dvě strany,“ dodal Klail.