Instalace pachových ohradníků nové generace na vybraných silnicích se Moravskoslezskému kraji osvědčila. Správa silnic je nechala umístit na nejrizikovější úseky v regionu a střety s lesní zvěří se v těchto místech snížily o polovinu. Ohradníky, které mají čip s GPS, aby je silničáři mohli monitorovat, se postupně objeví i na dalších místech.
Chytré pachové ohradníky se na severu Moravy osvědčily, střetů aut se zvěří o polovinu ubylo
Střetů se zvěří každoročně přibývá, proto správci silnic začali v regionu minulý rok testovat nové, účinnější pachové ohradníky. „Používáme chytrá řešení a našli jsme ho i tentokrát, jde o pachové ohradníky nové generace. Princip této technologie spočívá v tom, že se kolem rizikových úseků silnic instalují sloupky s pachovou látkou přirozeného predátora zvěře v biologicky rozložitelné pěně. Vytvoří se tak pachový plot, který zvířata nenásilně nasměruje jinam,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).
Každý sloupek má integrovaný čip s GPS pozicí, a tak je pro správce komunikace velmi jednoduché sledovat, zda je pachová látka skutečně aktivní a zda je sloupek na svém místě.
Sloupek si řekne o doplnění látky
Když se hodnoty přiblíží k nule, na místo vyrazí pracovník a ohradník opět pachovou látkou oživí. Děje se tak průměrně čtyřikrát ročně, údržba vyjde zhruba na 400 tisíc korun. „Člověk musí přijít a pípnout telefonem čip. Tím se zaregistruje, že tam skutečně byl,“ poznamenal Jakub Unucka.
„Tento typ pachových ohradníků jsme navíc zvolili proto, že jsou maximálně šetrné vůči přírodě. U některých jiných řešení bychom pravděpodobně museli řešit dopady na okolí a pozdější odstraňování ekologické zátěže v podobě karcinogenních látek,“ doplnil ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm.
Účinnost pěnových ohradníků rychle klesá
Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová připomněla, že u pachových ohradníků existuje několik druhů technologických řešení a kraj se v roce 2019 snažil nalézt nejvhodnější.
„V minulosti se podél silnic instalovaly ohradníky na bázi pěny. Zde byla také směs pachů šelem a člověka. Nicméně účinnost v čase velmi rychle klesá, hlavně vlivem počasí,“ vysvětlil mluvčí Lesnicko-dřevařského institutu Lubomír Hajný.
Instalaci nových pachových ohradníků plánuje správa silnic společně s vedením kraje i v dalších letech. „Myslivci nám posílají další spoustu úseků, v tuto chvíli evidujeme dalších čtyřicet kilometrů cest. Bude záležet na financích, ale určitě i letos budeme instalovat další,“ očekává Unucka. Střetů se srnčí nebo černou zvěří by tak mělo v budoucnu postupně ubývat. Zatím je to stále čtvrtý nejčastější důvod dopravních nehod v Česku.
