Chodce i řidiče v Plzni trápí nebezpečné betonové zábrany

Plzeň - Obyvatelé ulice Křimická a Klatovské třídy v Plzni si stěžují na to, že je pro ně přecházení ulic z jedné strany na druhou nebezpečné. Jsou na nich umístěny betonové zábrany. Ty se často stávají příčinou dopravních nehod. Obyvatelé chtějí, aby je magistrát města z ulic odstranil.

Lidé chtějí, aby se betonové zábrany odstranily. Podle nich jsou nebezpečné. Řidiči aut je během jízdy vidí na poslední chvíli. V Křimické ulici už došlo ke třem nehodám. Stejná situace je i na Klatovské třídě. „Hlavní problém je v tom, že to není vidět. Je to šedivý – pokud je zima, je tu problém ve viditelnosti, v rozpoznání betonů,” stěžuje si Tomáš Kučera, který místem často projíždí. Na možné nebezpečí ze strany řidičů si stěžují i chodci.

Úředníci magistrátu, policie i Správa a údržba silnic vědí, že betonové zátarasy na silnicích představují problém. Nikdo z nich, ale nedokáže vysvětlit, jaký úřad nebo instituce rozhodla o tom, že betonové bloky budou v ulicích umístěny. Podle ředitelky Správy a údržby silnic Kralovice Jany Kašparové byly retardéry umístěny na žádost policie. „V žádném případě nerozhoduje policie o tom, zda tyto betonové pilíře budou umístěny na vozovce nebo ne,” namítá tisková mluvčí Policie ČR v Plzni Michaela Altmanová. K retardérům se nehlásí ani vedoucí odboru koncepce dopravního inženýrství Správy statku města Plzně Ondřej Vohradský.

Odborníci potvrzují, že největším rizikem pro chodce i řidiče je špatné počasí. Reflexní pásky na betonových blocích nejsou vidět a někde dokonce chybí. Pokud je mlha, pravděpodobnost nárazu a zranění je podle nich velká.

Zda se betonové zábrany z ulic odstraní, jsme se nedozvěděli, protože vedoucí Odboru dopravy plzeňského magistrátu se nám k tématu odmítl vyjádřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
před 36 mminutami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 1 hhodinou

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
před 12 hhodinami

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 17 hhodinami

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
před 17 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 21 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 22 hhodinami

„Chceme kyslík!“ Sametová revoluce začala ekologickým protestem v Teplicích

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.
13. 11. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...