Karlovarský kraj – Na západ Čech přichází nový druh turistiky. Využívat by měl fenomén porcelánu – výrobku, který proslavil Českou republiku po celém světě. V Karlovarském kraji v současné době vzniká takzvaná Cesta porcelánu, která navazuje na podobný projekt v bavorské části Německa. Turistická trasa provede zájemce po tradičních centrech výroby porcelánu a zahrnuje i muzea, která se problematice věnují. Měla by zviditelnit a znovu připomenout výrobu porcelánu v Česku.
Cesta porcelánu v sousedním Bavorsku už sedm let láká tisíce návštěvníků, na trase dlouhé 550 kilometrů se zajímají o historii a výrobu porcelánu. Využít ale mohou i jiné aktivity, jako jsou sport, pěší turistika nebo lázně. Do projektu se v Bavorsku zapojilo 24 měst, a proto chtějí organizátoři rozšířit letos trasu za hranice. „Bavorsko a Česko mají společnou tradici ve výrobě porcelánu. Naši návštěvníci se často zastaví na hranicích, protože nemají informace. Bylo by tedy nelogické, kdyby trasa nepokračovala dál,“ prohlásila vedoucí projektu Cesta porcelánu v Bavorsku Jana Göbelová.
Česká část porcelánové cesty začne na zámku Mostov na Chebsku, postupně povede do dalších sedmi měst až na hranice Ústeckého kraje. Během roku cestu doplní i různé výstavy, porcelánové slavnosti a sympózia. „Na cestě jsou muzea v Sokolově a v Karlových Varech a také hrad Loket. Všude tady jsou porcelánové sbírky, cesta zatím končí v Klášterci nad Ohří,“ uvedl organizátor projektu Marek Poledníček z Ostrova. Centrem porcelánové cesty u nás bude Horní Slavkov, kde je nejstarší česká porcelánka Haas & Czjzek. „Součástí návštěvnického centra by měly být i ukázky výroby. Ruční práce lidi bere,“ ujistil Zdeněk Uhlíř z porcelánky Haas & Czjzek Horní Slavkov. Projekt má podle organizátorů nejen přilákat další návštěvníky, ale také oživit zájem o porcelánový průmysl.
Projekt je teprve na začátku, organizátoři však doufají, že ze strany porcelánek zájem bude, alespoň na jednorázových akcích, jako jsou například Porcelánové slavnosti. Je pravda, že přesně před rokem vůbec nebylo jisté, jestli tady produkce porcelánu bude dál pokračovat. V té době byla totiž většina výrobců porcelánu na Karlovarsku v krizi a téměř všechny společnosti v kraji kvůli tomu ztratily klienty. Některé zkrachovaly, jiné musely dočasně přestat vyrábět, většinu z nich se ale podařilo zachránit například tím, že je získal nový majitel.
Hromadné propouštění zaměstnanců na konci roku 2008 oznámil Karlovarský porcelán, který byl tehdy největším výrobcem porcelánu v kraji. Někteří zaměstnanci se po půl roce mohli do výroby vrátit, neboť nakonec se i tady našel investor a firma prosperuje. Pět ze šesti závodů zkrachovalého Karlovarského porcelánu nyní provozuje společnost Thun 1794. Necelý rok od obnovení výroby se jí dokonce podařilo skončit s mírným ziskem. „Firma vyrábí, máme nyní dobře nastavenou zakázkovou náplň. Podařilo se nám obnovit řádově 680 pracovních míst,“ potvrdil jednatel společnosti Michal Bíman.
Loňská krize v porcelánkách měla velmi negativní vliv i na provoz Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech, hlavně o technické obory je od té doby malý zájem. Ředitel školy Jiří Rezek však tvrdí, že nyní je keramický obor opět perspektivní: „V současné době se v keramických továrnách přibližuje generační problém. Tamní odborníci jsou ve věku kolem 60 let a časem budou chybět. Perspektiva zaměstnání tedy je, nejen ve Varech, ale v celé republice.“
