Káznice Cejl, barokní komplex méně známé věznice v širším centru Brna, plánuje vedení města zrekonstruovat do roku 2021 až 2022. Předpokládaný rozpočet počítá s investicí až půl miliardy korun. O tom, jak s prostorem naložit se diskutovalo na mezinárodní konferenci, kam mimo jiné přijel bývalý primátor Drážďan Herbert Wagner a ředitelka muzea Věznice Stasi Drážďany Uljana Sieberová.
Brno plánuje za půl miliardy opravit káznici Cejl. Vzorem je muzeum Stasi v Drážďanech
Posledním popraveným ve věznici v Cejlu byl v roce 1952 Leopold Doležal, další popravy už se poté odehrávaly v Praze. Na konferenci byl mimo jiné představen jeho dopis, který se jeho příbuzným dostal do rukou teprve v roce 1996.
„Dopisy popravených jsou samy o sobě výjimečné tím, že byly napsány s vědomím, že se dostanou do rukou blízkým těsně po smrti toho nešťastného vězně. Komunistický režim ovšem dopisy uschoval a nechal je ležet v archivu až do roku 1989, poslední dopis archivářka doručovala vlastně nedávno,“ vysvětlil spisovatel a publicista Luděk Navara. „Jako by se komunistický režim popraveným vězňům tímto způsobem nesmyslně mstil,“ dodal.
Brno plánuje z kárnice Cejl muzeum a kreativní centrum (zdroj: ČT24)
Město Brno si na rekonstrukci věznice zadalo architektonickou soutěž a na konferenci jeho vedení sbíralo nápady, jak prostor využít. A to hlavně od návštěvy z Německa. V Drážďanech totiž z věznice STASI vzniklo multimediální centrum. Podobný nápad má i vedení Brna.
Projekt za půl miliardy: radní plánují požádat stát, EU i Norské fondy
Město chce z místa s pohnutou historií udělat zázemí pro umělce a zároveň plánuje zachovat klíčové části objektu a zřídit tam muzeum. O tom, co všechno nakonec z velkorysých plánů bude realizovat, zatím nemá jasno. Radní čekají na výsledky architektonické soutěže a úplně přesně zatím nevědí, z čeho budou projekt financovat.
GALERIE
Bývalá brněnská věznice na Cejlu. Chodby a cely s pohnutou historií, především nacistickou a totalitní…
Záměr vytvořit ve věznici z 18. století kreativní centrum vedení Brna zatím neopouští, ale musí zvážit časové možnosti, aby projekt mohl být aspoň částečně zaplacen z evropských fondů. „Původně jsme plánovali financování z evropských fondů. Tam nám běží čas, tak ještě zvažujeme nějakou adaptaci využití, abychom projekt stihli,“ řekl primátor města Brna Petr Vokřál z hnutí ANO s tím, že předpokládaný rozpočet dosáhne až půl miliardy korun.
Momentálně Brno v městské kase dostatek peněz nemá. Na opravu věznice a pietního místa totality chce získat finance i z norských fondů a plánuje o finanční příspěvek požádat také ministerstvo kultury. „Myslíme si, že stát by se měl na takovýchto projektech podílet,“ dodal Vokřál. Smělé plány chce město Brno realizovat do roku 2021 či 2022.
GALERIE
Političtí vězni z Cejlu a vzkazy na celách smrti
Věznice básníků. V cele tu byli Bezruč, Zahradníček nebo Rotrekl
Brněnská věznice je podle publicisty Luďka Navary zajímavá tím, že je spojená s vězněním básníků. Prvním zavřeným básníkem tu byl Petr Bezruč, po roce 1948 tu strávil nějakou dobu Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl nebo Václav Renč.
Luděk Navara považuje za trochu nešťastné mluvit o prostoru jako o káznici. On sám vždy používá slovo věznice, protože to vyjadřuje, co se tam skutečně odehrávalo.
Rozlehlý pozdně barokní komplex je významnou kulturní památkou a pietním místem totalit. Budova byla postavena v roce 1770, o osm let později se sem nastěhovalo 147 sirotků z brněnské jezuitské koleje. Císař Josef II. sirotčinec zrušil a areálu se vrátila původně zamýšlená funkce, během následujících desetiletí se tam přestěhovali trestanci ze Špilberku.
ČT24: historie věznice Cejl
Nejtemnější období přišlo se zřízením protektorátu, kdy Cejl sloužil jako ženská věznice gestapa, kterou prošla řada židovských transportů, proběhla tam i řada poprav. Po nástupu komunistického režimu byla jednou ze tří vazebních věznic v Československu, kde se pravidelně popravovali odpůrci komunismu, a taky jako transportní věznice pro tisíce politických vězňů přepravovaných k výkonu trestu do jiných částí republiky. V roce 1956 se pak otevřela nová věznice v Brně Bohunicích a budovy bývalé káznice pak sloužily do roku 2006 jako depozitář Moravského zemského archivu.