Boskovice jsou historickým městem roku. Slaví 800 let od první písemné zmínky

Historickým městem roku 2021 se staly Boskovice z Jihomoravského kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění je spojené s finančním bonusem milion korun na další péči o památky.

„Je to pro nás dárek k narozeninám. Boskovice letos slaví osm set let od první písemné zmínky. My už dlouho historickým městem jsme, ale teď už na to máme glejt,“ okomentoval výsledek starosta Jaroslav Dohnálek (ODS), který ocenění převzal na pražském Žofíně.

Boskovice loni opravily s dotací z programu regenerace tři kulturní památky na svém území. Byl to židovský dům s rituální lázní, kde se obnovovala fasáda, stejně jako u dalšího domu v židovské čtvrti.

Na hradě se pak restauroval dřevěný rumpál u studny. Podle boskovického kastelána Milana Vaněrky jde o jeden ze dvou dochovaných šlapacích rumpálů v republice, podobný je ještě na Karlštejně. Boskovické šlapací kolo pochází přibližně z roku 1671. Šlapáním ho poháněl jeden člověk, v dobových materiálech jsou zmiňovaní i oslíci, uvádí vedení města.

„Opravujeme průběžně, nejen loni, v uplynulém roce jsme se soustředili více na památky soukromé než ty ve správě města. Snažíme se také o regulaci reklamy, chceme eliminovat křiklavé svítivé nápisy a věříme, že to bude přívětivější pro obyvatele města i jeho návštěvníky,“ popisuje starosta.

Městská památková zóna Boskovice byla vyhlášena v roce 1990 a skládá se ze tří relativně samostatných celků – města v hradbách, zámeckého areálu a bývalé židovské čtvrti. Zaujímá tak téměř celou plochu historické části města. Zahrnuje třicet sedm nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější jsou hrad, zámek, zámecký skleník, kostel svatého Jakuba staršího, radnice, synagoga, židovský hřbitov a rezidence.

Na celém území Boskovic je třiapadesát nemovitých kulturních památek. V Česku unikátní je soubor staveb bývalého židovského ghetta, které je po ghettu třebíčském nejzachovalejší charakteristickou zástavbou tohoto typu v zemi.

Další města ve finále

Ve finále soutěže letos byly také Kroměříž, Prachatice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, Hradec Králové, Kolín, Letohrad, Loket, Lipník nad Bečvou, Lomnice nad Popelkou, Telč, Žatec a městská část Praha 1. Z těchto vítězů za jednotlivé kraje dostala Cenu ministra pro místní rozvoj města Loket a Telč. Dostávají odměnu sto tisíc korun stejně jako všichni krajští vítězové.

V Česku je na čtyřicet tisíc nemovitých památek a po čtyřech desítkách památkových rezervací a zón. Z programu regenerace bylo za třicet let jeho existence použito ze státního rozpočtu pět a tři čtvrtě miliardy korun a s dalšími penězi sdruženými od obcí a vlastníků se opravilo kolem osmnácti tisíc památek za víc než čtrnáct miliard korun.

Programy na obnovu památek

Loni program na obnovu památek poskytl přes sto šedesát milionů korun podobně jako v prvním pandemickém roce 2020. Letos však má k dispozici podle zástupců Ministerstva kultury jen sto dvanáct milionů korun. Resort spravuje osm památkových programů, v minulých několika letech měly všechny k dispozici kolem šesti set milionů korun.

Jeden z nich – program Podpora obnovy kulturních památek – prostřednictvím obcí s rozšířenou působností ale letos ministerstvo kvůli úsporám neotevřelo. Říká, že je jen pozastaven, a vlastníci mohli žádat o příspěvek v některých dalších programech.

V posledních letech se z programu čerpalo ročně přibližně sto čtyřicet milionů korun, za které se opravilo vždy kolem sedmi set památek. Největším příjemcem peněz z tohoto programu bývá církev, jejíž subjekty dosáhnou přibližně na polovinu peněz.

Soutěž o titul historického města roku pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka. Město Boskovice bylo ve finále soutěže už dvakrát před letošní účastí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Primátor Karviné Wolf nepůjde do vazby, rozhodl pravomocně soud

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha. Proti rozhodnutí se není možné odvolat, Wolf, který vinu odmítá, tak bude stíhán na svobodě.
13:51Aktualizovánopřed 42 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 52 mminutami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 2 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 7 hhodinami

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 7 hhodinami

Psi budou v centrální evidenci. Veterináři prosí majitele, aby chodili postupně

Od 1. července začne fungovat Centrální evidence psů (CEP). Údaje do ní budou zapisovat veterináři, nejpozději při nejbližším očkování proti vzteklině. Majitele psů ale vyzývají, aby nechodili do ordinací hned po spuštění systému. Obávají se jejich zahlcení. Kompletní evidence by měla vzniknout během tří let.
před 9 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Teplotní rekordy padly na půlce stanic v Česku, podívejte se na mapu

Na více než polovině dlouhodobě měřících stanic v Česku ve čtvrtek teplota překonala rekord pro 25. červen. Nejvyšší odpolední teploty se na řadě míst pohybovaly kolem hranice supertropického dne, tedy 35 stupňů. Nejvíc naměřili stejně jako ve středu v Doksanech na Litoměřicku, kde bylo 37,5 stupně Celsia, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku. Vlna extrémních veder bude vrcholit o víkendu, kdy se teploty dle předpovědi přiblíží čtyřiceti stupňům.
před 20 hhodinami
Načítání...