Boskovice jsou historickým městem roku. Slaví 800 let od první písemné zmínky

Historickým městem roku 2021 se staly Boskovice z Jihomoravského kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění je spojené s finančním bonusem milion korun na další péči o památky.

„Je to pro nás dárek k narozeninám. Boskovice letos slaví osm set let od první písemné zmínky. My už dlouho historickým městem jsme, ale teď už na to máme glejt,“ okomentoval výsledek starosta Jaroslav Dohnálek (ODS), který ocenění převzal na pražském Žofíně.

Boskovice loni opravily s dotací z programu regenerace tři kulturní památky na svém území. Byl to židovský dům s rituální lázní, kde se obnovovala fasáda, stejně jako u dalšího domu v židovské čtvrti.

Na hradě se pak restauroval dřevěný rumpál u studny. Podle boskovického kastelána Milana Vaněrky jde o jeden ze dvou dochovaných šlapacích rumpálů v republice, podobný je ještě na Karlštejně. Boskovické šlapací kolo pochází přibližně z roku 1671. Šlapáním ho poháněl jeden člověk, v dobových materiálech jsou zmiňovaní i oslíci, uvádí vedení města.

„Opravujeme průběžně, nejen loni, v uplynulém roce jsme se soustředili více na památky soukromé než ty ve správě města. Snažíme se také o regulaci reklamy, chceme eliminovat křiklavé svítivé nápisy a věříme, že to bude přívětivější pro obyvatele města i jeho návštěvníky,“ popisuje starosta.

Městská památková zóna Boskovice byla vyhlášena v roce 1990 a skládá se ze tří relativně samostatných celků – města v hradbách, zámeckého areálu a bývalé židovské čtvrti. Zaujímá tak téměř celou plochu historické části města. Zahrnuje třicet sedm nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější jsou hrad, zámek, zámecký skleník, kostel svatého Jakuba staršího, radnice, synagoga, židovský hřbitov a rezidence.

Na celém území Boskovic je třiapadesát nemovitých kulturních památek. V Česku unikátní je soubor staveb bývalého židovského ghetta, které je po ghettu třebíčském nejzachovalejší charakteristickou zástavbou tohoto typu v zemi.

Další města ve finále

Ve finále soutěže letos byly také Kroměříž, Prachatice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, Hradec Králové, Kolín, Letohrad, Loket, Lipník nad Bečvou, Lomnice nad Popelkou, Telč, Žatec a městská část Praha 1. Z těchto vítězů za jednotlivé kraje dostala Cenu ministra pro místní rozvoj města Loket a Telč. Dostávají odměnu sto tisíc korun stejně jako všichni krajští vítězové.

V Česku je na čtyřicet tisíc nemovitých památek a po čtyřech desítkách památkových rezervací a zón. Z programu regenerace bylo za třicet let jeho existence použito ze státního rozpočtu pět a tři čtvrtě miliardy korun a s dalšími penězi sdruženými od obcí a vlastníků se opravilo kolem osmnácti tisíc památek za víc než čtrnáct miliard korun.

Programy na obnovu památek

Loni program na obnovu památek poskytl přes sto šedesát milionů korun podobně jako v prvním pandemickém roce 2020. Letos však má k dispozici podle zástupců Ministerstva kultury jen sto dvanáct milionů korun. Resort spravuje osm památkových programů, v minulých několika letech měly všechny k dispozici kolem šesti set milionů korun.

Jeden z nich – program Podpora obnovy kulturních památek – prostřednictvím obcí s rozšířenou působností ale letos ministerstvo kvůli úsporám neotevřelo. Říká, že je jen pozastaven, a vlastníci mohli žádat o příspěvek v některých dalších programech.

V posledních letech se z programu čerpalo ročně přibližně sto čtyřicet milionů korun, za které se opravilo vždy kolem sedmi set památek. Největším příjemcem peněz z tohoto programu bývá církev, jejíž subjekty dosáhnou přibližně na polovinu peněz.

Soutěž o titul historického města roku pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka. Město Boskovice bylo ve finále soutěže už dvakrát před letošní účastí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci aktuálně exhumují ostatky někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
před 3 mminutami

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Místo Olbrachtovy Ryšánka. Pražská rada schválila změny v názvech stanic metra D

Stanice budované linky metra D, dosud pracovně nazývané Náměstí Bratří Synků a Olbrachtova, se budou jmenovat Nusle a Ryšánka. Dnes to schválili pražští radní. Další tři navržené změny, které se týkaly názvů stanic Nové Dvory, Písnice a Depo Písnice, vedení města neschválilo. Zůstanou tak v dosud užívané podobě, stejně jako stanice Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Libuš. Linka metra D v budoucnu propojí Písnici s náměstím Míru.
31. 8. 2026

Případem popálené ženy při císařském řezu ve FN Bulovka se bude zabývat policie

Pražská policie se bude zabývat případem ženy, která utrpěla popáleniny při akutním císařském řezu ve Fakultní nemocnici Bulovka. Podnětem k tomu byla medializace případu. České televizi to potvrdil mluvčí Jan Daněk. Zdravotníci podle dostupných informací chtěli ženě zastavit krvácení. Od chirurgického přístroje ale vzplál oheň v době, kdy byla pacientka potřena dezinfekcí. Čtyřiadvacetiletá žena má po incidentu popáleniny druhého a třetího stupně na 15 procentech těla.
31. 8. 2026

VideoKamery ve vlacích mají pomoci proti vandalům

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.
30. 8. 2026

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
30. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.