Kostelec nad Orlicí - 1 156 lidí požádalo v České republice v roce 2014 o azyl. Je to nejvíc od roku 2009. Teď se chystá příjezd dalších asi 70 běženců ze Sýrie. Zamíří pravděpodobně na východ Čech, do největšího ubytovacího střediska pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí.
Obyvatelé Kostelce nad Orlicí na klienty tamního pobytového střediska občas po hospodách žehrají. Přitom o životě lidí za zdí nevědí skoro nic. Osudy jejich sousedů přitom bývají velmi dramatické: „Například to, že se uprchlíci necítí dobře ve své zemi původu, nebo že jim je tam hrozeno nějakou genocidou,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Častý důvod z poslední doby - v mateřské zemi uprchlíků zuří válka. Například Lena, jedna z obyvatelek, pochází z Ukrajiny. A právě z tohoto státu pochází nejvíc žadatelů o azyl v Česku - jen za minulý rok jich bylo 515. A i celkově počet uprchlíků u nás loni znatelně vzrostl.
Počty žádostí / udělení mezinárodní ochrany
- Rok 2009 - 1258 žadatelů - 103 udělení ochrany
- Rok 2010 - 833 - 229
- Rok 2011 - 756 - 369
- Rok 2012 - 753 - 198
- Rok 2013 - 707 - 351
- Rok 2014 - 1 156 - 376
„Nejvíc klientů máme z Ukrajiny, z Ruska, potom tady jsou také klienti ze Sýrie, klienti z Kuby, a pak z exotických zemí, jako je Togo nebo Senegal, Maroko a další africké země,“ uvedla Ivana Vyhnálková, vedoucí střediska pro uprchlíky Kostelec nad Orlicí.
Středisko v Kostelci nad Orlicí poskytuje například sociální poradenství, psychologa, různé volnočasové aktivity. Je tam i vyrovnávací třída, kam docházejí děti, které neumějí česky. Pokud přitom mluví alespoň anglicky, mohou se všichni jejím prostřednictvím domluvit. Některé děti ale mluví jen svým mateřským jazykem - pak je domluva mnohem obtížnější.
Středisko v Kostelci nad Orlicí má kapacitu 275 lůžek, zhruba 100 z nich je zatím volných.
Azylanti ve středisku v Kostelci nad Orlicí stráví jen pár měsíců. Většina z nich pak ale v Česku zůstává, často i když nebezpečí v jejich domovské zemi pomine. Práva a povinnosti pak mají stejné jako všichni, kdo se tu narodili.
Rozhovor s Ivanou Vyhnálkovou, vedoucí střediska pro uprchlíky Kostelec nad Orlicí
Jak se lidé do vašeho pobytového střediska dostanou?
Přijdou do republiky a žádají o udělení mezinárodní ochrany v přijímacích střediscích. Pokud jsou tam s nimi všechny úkony provedeny, to znamená, že projdou zdravotními prohlídkami, kontrolami, projdou odborem azylové a migrační politiky, jsou jim sejmuty otisky prstů. A je-li všechno v pořádku, potom jsou přemístěni sem, k nám do pobytového střediska.
Je pobytové středisko v Kostelci něčím výjimečné?
Já si myslím, že tak jiné není. Možná je jiné v tom, že ubytování tady je na pokojích, kdežto v dalším pobytovém středisku, které je v Havířově, tak tam to pobytové středisko je umístěno v činžovním domě, dá se říct, a tam mají každá rodina svůj pokoj, plus zázemí, kuchyňku, sociální zázemí, což je u nás jinak.
Co vše pobytové středisko uprchlíkům poskytuje?
Pochopitelně poskytujeme ubytování, dále poskytujeme hygienické služby, poskytujeme sociální poradenství, poskytujeme psychologa. No a co je velmi důležité, poskytujeme také finanční prostředky na vaření, protože u nás si klienti vaří sami, v kuchyňkách, které jsme vybudovali, a dostávají částku životního minima na hlavu. Je to odstupňováno ale i podle toho, kolik lidí je v rodině, a podle toho, jak staré děti tam jsou.
Vy jim poskytnete místo a oni už se o sebe postarají sami?
Postarají se v tom, že si sami vaří, že si chodí sami na nákupy. Ale co se týká ostatní pomoci, tak jim samozřejmě zajišťujeme spoustu věcí my. Dostávají hygienické prostředky, vyměňujeme jim ložní prádlo. Zajišťujeme jim v případě potřeby i nějakého lékařského specialistu. Pomáháme jim s psychologem, poskytujeme jim například výuku českého jazyka. Máme vyrovnávací třídu, kam docházejí děti, které přijdou k nám do zařízení a neumějí česky. Poskytujeme jim různé volnočasové aktivity. Takže myslím, že toho mají od nás hodně.
Jaký je u vás režim - je to spíš hotel, nebo spíš ubytovna?
Ani hotel, ani jenom ubytovna. Jak jsem řekla, ani na ubytovně, ani v hotelu spoustu těch věcí neposkytují, a u nás klienti, řekla bych, žijí tak, jako by byli doma, zvyknou si tady, mají své pokoje, a mají možnost volného odchodu ze zařízení. Existuje tady ubytovací řád, pochopitelně, který je povinen klient dodržovat.
A jaká jsou tedy základní pravidla?
Musí dodržovat například noční klid, od 22.00 do 6.00 hodin. Nemůžu říct, že úplně všichni by ho dodržovali, protože některé ty národnosti jsou zvyklé žít spíš večer, a vstávat déle ráno. Je jejich povinností nevnášet do zařízení alkohol a jiné omamné látky. A rovněž nevracet se z vycházky v podnapilém stavu a nebo pod vlivem omamných látek.
Máte tu nějaké konflikty? Střetávají se tu různé národnosti?
Respektujeme vždycky ubytování těch státních příslušností nebo národností, a nebo i náboženského vyznání tak, abychom neubytovávali lidi, o kterých víme, že by se dopředu příliš dobře nesnášeli. Takže toto je na prvním místě. To skutečně respektujeme. A jestli dochází ke konfliktům? Tak dovedete si představit, že v takto mnohočetném uskupení lidí určitě občas k nějakému konfliktu dojde. Musím říct, že dochází ke konfliktům i z důvodů alkoholu, protože někteří klienti – především z bývalého Sovětského svazu – alkoholu holdují, a potom vznikají problémy. Není to samozřejmě tak časté. Někdy se nepohodne například manžel s manželkou, tak jak je to běžně v našich rodinách. Ale k nějakým velmi závažným konfliktům v zařízení nedochází.
Nejčastější žadatelé o mezinárodní ochranu podle státní příslušnosti
- Ukrajina - 515 žádostí
- Sýrie - 108
- Vietnam - 64
- Rusko - 43
- Kuba - 42
- bez státní příslušnosti - 37
- Bělorusko - 31
- Arménie - 28
- Nigérie - 26
- Irák - 22
- ostatní - 240
Celkem - 1 156
Zdroj: Ministerstvo vnitra
