Počasí v České republice bude tento týden ovlivňovat zvláštní meteorologický fenomén: výšková tlaková níže. Co to znamemá, popisuje meteorolog ČT Michal Žák.
Výšková tlaková níže přinese proměnlivé počasí. Jak tento fenomén funguje?
Sotva jsme si oddechli od dešťů a bouřek uplynulého týdne, už předpovědi slibují zase přeháňky a bouřky, které by nás od středy až do konce týdne měly občas provázet.
Původně přitom předpověď pro tento týden počítala spíš se slunečným a poměrně teplým počasím. Změnu v plánech přinesla výšková tlaková níže. Meteorologické označení situace může pro někoho na první pohled znít nelogicky, neboť jak může být tlaková níže nahoře?
Odpověď je vcelku jednoduchá. Na klasické přízemní povětrnostní mapě (kterou ukazujeme běžně i v relacích o počasí) najdeme tlakovou výši. Tedy situaci, která by měla přinášet právě málooblačné počasí zpravidla beze srážek.
Nicméně pro utváření počasí je důležité nejen to, co se děje u země, ale co se děje v celém vertikálním rozsahu troposféry (tedy spodní vrstvy atmosféry sahající u nás zhruba do výšky 11–12 kilometrů). Pokud se ve střední troposféře (tedy typicky mezi 3 a 7 kilometry) nachází tlaková níže, je zaděláno na velkou oblačnost a často i srážky.
Jak fungují změny počasí
V takovém případě registrujeme v těchto hladinách atmosféry chladnější vzduch než v okolí. V dané oblasti pak existuje rychlý pokles teploty vzduchu s výškou, což podporuje výstupné pohyby, které přispívají k tvorbě oblaků a srážek. Často i vertikálně mohutné oblačnosti s výskytem přeháněk a bouřek. A právě takové počasí nás čeká v následujících dnech.
Vývoj přeháněk a bouřek je obvykle podpořen denním chodem teploty, tedy jsou častější v odpoledních hodinách, kdy se spodní vrstva vzduchu u země nejvíc prohřeje. Nicméně úplně vyloučit se nedají v kteroukoliv denní dobu.
Výškové tlakové níže jsou meteorologicky bezpochyby zajímavým útvarem, nicméně u prognostiků nebývají příliš oblíbené. Jejich pohyb je totiž poměrně pomalý a obtížně předpověditelný. Navíc jde zpravidla o malé útvary (často jen pár set kilometrů v průměru), což znamená, že malá změna jejich postupu vede ve finále k velké změně podmínek počasí v dané oblasti. Trochu to připomíná chování mastných ok na polévce – u nich taky nikdy přesně nevíte, kam se posunou.
V současnosti k nám výšková tlaková níže doputuje od severu a bude se nad Českem a Rakouskem udržovat až do začátku víkendu. Počítejme tedy s proměnlivým rázem počasí s možným výskytem přeháněk a bouřek. Mezi srážkami se ale občas oblaky i výrazněji protrhají a dočkáme se delších slunečných přestávek. V takových místech může teplota přesáhnout i 25 °C, jinak bude většinou mezi 19 a 24 °C.
Až se koncem týdne výšková tlaková níže odsune a současně i částečně vyplní, čeká nás teplejší počasí (o víkendu i tropických 30 °C). O moc stabilnější ale nebude, od jihozápadu k nám totiž začne proudit teplý a vlhký vzduch, ve kterém musíme zase počítat s možností výskytu bouřek.