Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.
Co to ale znamená? Samozřejmě postupné zvyšování teplot: zatímco březen má průměrné maximální teploty kolem 7 °C, duben už v blízkosti 13 °C a květen dosahuje 17 °C. Je ale jasné, že teploty málokterý den bývají dokonale průměrné.
Příkladem je třeba letošní únor, který jako celý měsíc byl blízko normálu (jen o tři desetiny chladnější než normál). Ovšem ten normální průměr vznikl sečtením hodnot, které na začátku a na konci byly na únor hodně vysoké, střed byl naopak mimořádně studený. Dnů, kdy se teplota blížila únorovým obvyklým hodnotám, nebyla ani třetina.
Celkem normální byla ostatně i zima 2020/21. Výsledná teplota byla o 1,2 °C vyšší než normál. Po předcházející velmi teplé zimě ale leckomu připadala studená a taky zasněžená.
Poslední zima byla o dva stupně chladnější než před rokem. Zatímco prosinec byl podobný tomu v roce 2019, největší rozdíl byl mezi loňským a letošním únorem: lišily se prakticky o 5 stupňů Celsia.
Ovšem i když v lednu a v únoru sněžilo a pršelo víc než obvykle, suchý prosinec se zasloužil o to, že byla zima 2020/21 na srážky trochu chudší než poslední dvě zimy. Výsledných 94 procent dlouhodobého průměru ji ovšem řadí mezi srážkově normální zimy.
Výčet všech „docela normálních“ období, která letos předpovídáme, završuje i nejnovější měsíční výhled počasí: teploty i srážky mají být blízko normálu, období do Velikonoc by mělo mít nejvyšší teploty v posledním březnovém týdnu a sněžit a pršet bude zřejmě nejvíc v tom současném.
