Trump zvítězil, protože nabídl mlčící většině Američanů naději

Přestože vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se může z pohledu Evropanů jevit jako překvapivé, dalo se předpokládat. Trump totiž nabídl novou naději nespokojené většině obyvatel USA. Ta má pocit, že jejich problémy už dlouho nikdo neřešil. Situaci americké střední třídy popisuje ve svém blogu český kardiolog Tomáš Kovárník, který pravidleně působí na Univerzitě v americké Iowě.

Nejčastější reakcí na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách je překvapení. Tématem mnoha komentářů je analýza, jak mohl vyhrát člověk, který byl původně brán jen jako zpestření republikánských primárek. 

Myslím, že hlavním důvod si můžeme přečíst na jednom z transparentů republikánů oslavujících v ulicích vítězství svého kandidáta: „Mlčící většina je pro Trumpa“.

Média se nemohla, a vlastně stále nemohou shodnout, zda Trumpovi voliči jsou nevzdělanci, jimž imponuje jeho vulgární vystupování, kterým to nandává „těm nahoře“. A nebo jestli ho volili bohatí Američané, které si získal svým slibem snížení daní.

Obyčejné Američany tíží neutěšená vnitropolitická situace

Myslím, že smějící se muž s transparentem říká pravdu, kterou si dosud nikdo nechtěl připustit. Nejde o extrémy, jde o většinu, která je dlouhodobě nespokojena zejména s americkou vnitropolitickou situací. Je nespokojena s problémy, které nikdo neřeší. Se situací, kdy se reálné možnosti nejpočetnější části americké společnosti – takzvané střední třídy – stále zmenšují.

Ubývá slušných pracovních míst, neboť firmy tato pracovní místa přesouvají do zemí třetího světa. Vzdělání pro děti se stává stále méně dostupné – je totiž drahé. Kvalitní zdravotní péče je pro řadu lidí v USA reálně nedostupná.

Americký vesmírný program – chlouba amerického národa – byl z větší části zcela zastaven. Nad americkým angažmá ve světové politice se stále více vznáší nepříjemný pocit neschopnosti alespoň jasně definovat své cíle.

Trump problémy sice nevyřeší, jeho poselství ale vyburcovalo rekordní počet voličů

Ne, Donald Trump jistě není řešením těchto naznačených problémů. Ale pro velkou část obyvatel Spojených států je mužem, který se je nebojí pojmenovat a říká: „Pojďme do toho a udělejme Ameriku znovu silnou.“

Na rozdíl od Hillary Clintonové, která je – ať už po právu, či nikoliv – s řadou těchto problémů spojována, je Donald Trump tím, kdo přináší naději na řešení problémů. A můžeme si o této naději myslet, co chceme. Byla to ona, která zvedla rekordní počet amerických voličů od televizních obrazovek.

Nezbývá než ukončit slovy Donalda Trumpa na závěr jeho řeči poté, co obdržel gratulaci k vítězství od Hillary Clintonové: „ Amerika se už nespokojí s ničím jiným než s tím nejlepším. Budete moci být znovu hrdí na svého prezidenta.“

Myslím, že to dostatečně vysvětluje, proč byl zvolen. Nechme se tedy překvapit, nakolik se oprostí od svého vulgárního stylu a zda se mu tento slib podaří naplnit.

Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, PhD. působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Jako kardiolog pracuje na II. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pravidelně jako vědec působí také v USA, je vědeckým spolupracovníkem The University of Iowa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...