Trump v kampani nemluvil jako idiot náhodou. Voliči právě tohle chtěli slyšet

Volební výsledky ze zámoří zapadají do rámce vývoje západního světa posledních měsíců. Jen – jak je pro Ameriku zvykem – přidávají tomuto trendu nový, mohutnější rozměr. V některých ohledech jsou tyto volby mimořádné, ale jinak celkem zapadají do logiky vývoje amerického prezidentství. Jejich nejpozitivnějším kladem je porážka všeho toho, co reprezentuje Hillary Clintonová. Kdo naopak vyhrál, to teprve poznáme.

V akceptačním projevu mluvil nově zvolený prezident Donald Trump velmi podobně tomu, jak hovořil v listopadu 1932 Franklin Delano Roosevelt. Takové přirovnání by Trumpa asi dvakrát netěšilo, ale ta podobnost přímo bila do uší. Bude zajímavé sledovat, jakou cestou se skutečně vydá po svém zvolení a zejména po lednové inauguraci.

Je velmi pravděpodobné, že Trump od roku 2017 bude něco naprosto odlišného od Trumpa z předvolební kampaně. Američané zvolili přímo proti doporučení ze všech myslitelných stran, doma i v zahraničí. Jde vlastně o jasnou volbu proti převažujícím hlasům těch, kteří vytvářejí takzvané veřejné mínění.

Nejde o nic ahistorického a výjimečného – vzpomeňme na druhou volbu George W. Bushe, kdy západní svět nechápal, jak je možné dát podruhé hlas někomu takovému. Globální překvapení, a tady slova míří i proti autorovi tohoto textu, vypovídají více než cokoliv jiného primárně o neporozumění faktorům, které hrají roli při rozhodování amerických voličů.

Úspěch mediálních poradců

Dnešní výsledek dává za pravdu těm, kteří pracovali na mediálním obrazu prezidentského kandidáta republikánů – jako idiot nevypadal a nemluvil náhodou, ale právě proto, že tohle chtěli jím vybraní voliči slyšet. Výsledek dal jeho poradcům za pravdu a všeobecné pohoršení z předvolební kampaně je už jen pro legraci. Můžeme ho brát jako zdroj poučení do podobných kampaní v budoucnosti.

Autor těchto řádků se v zásadě raduje z výsledku voleb. Bere ho jako naději a možnost na vychýlení trendu ze směru, který považuje dlouhodobě za špatný a nebezpečný. Bohužel se ale velmi obává, že vítězství Donalda Trumpa ve svém důsledku po několika letech povede ke zklamáním na mnoha frontách.

Když byl zvolen v roce 1952 Dwight D. Eisenhower, očekával se razantní obrat doprava po dvou dekádách vlády demokratů. Výsledkem byla realita, o níž se říkalo, že nebyla taková, jakou si republikáni přáli a jaké se demokraté obávali. Tak uvidíme teď. Třeba se to povede. Ale moc na to nesázejme.

Působí na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Specializuje se na hospodářské dějiny USA ve 20. století a na velkou hospodářskou krizi. Absolvoval studium na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, obor hospodářská politika, a obor mezinárodní vztahy a politologie na FSV UK. Doktorská studia absolvoval na NF VŠE. Vydal monografie Spojené státy na cestě k Marshallovu plánu,
Hospodářská politika USA mezi světovými válkami 1918–1938 a Ekonomie ořešníka kropenatého. Psal komentáře pro Hospodářské a Lidové noviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...