Amerika žije v posledních dnech velmi intenzivně ekonomickou krizí a předvolební kampaní. Trochu proto zapadla informace, že před padesáti lety začala pracovat NASA (Národní úřad letectví a kosmonautiky), instituce, na kterou jsou jinak Američané velmi pyšní. Dodnes je to instituce, která láká zájem veřejnosti. Je opředena jakýmsi tajemnem - ví se, že mnohé její projekty patří k přísně tajným, a existují lidé, kteří pořád ještě nevěří, že se Američanům podařilo dopravit člověka na Měsíc už v roce 1969.
Vše začalo nečekaným úspěchem Sovětů, kteří v roce 1957 vypustili do vesmíru svůj první Sputnik, a tak začal mezi Spojenými státy a Sovětským svazem boj o vesmír. Amerika si pro sídlo nového a velmi důležitého úřadu vybrala v roce 1958 Houston v Texasu, čtvrté největší město ve Spojených státech. Asi třicet mil od centra města tehdy vzniklo Johnson Space Center - nenápadný komplex budov, které tvoří jakési univerzitní městečko. Architektura je typická pro univerzitní centra, jaká se stavěla koncem 50. let. Většinou nízké několikapatrové budovy s tmavými skly, rozlehlými parkovišti a travnatými plochami okolo (vesmírné centrum v Houstonu je například velmi podobné Univerzitě v New Orleans, která vznikla ve stejném roce).
Byl to záměr a taktika. NASA a americká vláda v čele s tehdejším prezidentem Dwightem Eisenhowerem chtěla ponechat středisko poněkud bokem, bez povšimnutí. Chtěla a dodnes chce působit, jako by se uvnitř nic nedělo. Přitom právě v budovách Johnsonova vesmírného centra se odehrává veškerý výzkum, cvičení astronautů, i řízení a komunikace s objekty ve vesmíru.
A je pravda, že se to Američanům podařilo. Johnsonovo vesmírné centrum v Houstonu působí během všedního dne velmi klidným dojmem. Areál je překvapivě přístupný turistům, ve vzdálenosti několika kilometrů stojí vesmírné muzeum, které nabízí projekce, výstavy i vesmírné hry pro děti, ale přesto nejvyhledávanější atrakcí je průzkumná jízda právě do onoho „kampusu“. Turisté se tam podívají do řídícího centra, které sloužilo pro komunikaci s posádkou od prvních pokusných letů, a které mimo jiné přijalo v roce 1970 od posádky Apolla 13 dnes už legendární zprávu „Houstone, máme problém“. Ocitnou se v místě, kde se nachází prastará technika v podobě televizních obrazovek, starých červených telefonních přístrojů. Nenajdou tam žádné klávesnice ani myši, nic takového tehdy ještě neexistovalo. O to víc se člověk podivuje nad tím, jak bez dnešních technologií dokázali vědci sestrojit tělesa, která dopravila dvanáct Američanů na Měsíc. Je pravda, že ne vždy se vše povedlo podle plánu. Například posádka prvního Apolla uhořela na zemi při nácviku odpočítávání startu a během havárií dvou raketoplánů zemřelo v minulosti 14 dalších astronautů. Dnešní řídící centrum sídlí podle informací průvodce o patro níž.
Na dalších zastávkách se můžete podívat do obrovské haly, kde probíhají výcviky astronautů, nebo i do obřího hangáru, kde je zase vystavena přes 110 metrů dlouhá raketa Saturn V, která vynesla 9 výprav Apollo na Měsíc. Nebyli bychom ale v Americe, aby součástí areálu vesmírného centra nebylo i místo, které připomíná „oběti vesmíru“. Tady je to malý parčík, kde každý vysazený strom patří jednomu zahynulému astronautovi.
I když dostává NASA v posledních letech na výzkum mnohem méně peněz, její plány jsou velké. V roce 2019 by se měla znovu lidská noha dotknout povrchu Měsíce a do roku 2037 chce NASA dopravit prvního člověka na Mars. Prozatímní padesátiletá historie toho přinesla hodně, kolik a co přinese dalších 50 let?
- Johnsonovo vesmírné centrum v Houstonu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44695.jpg
- Bývalé řídící centrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44694.jpg
- Raketa Saturn V autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44699.jpg
- Výcvikové centrum pro astronauty autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44697.jpg
