Tiché výročí NASA

Amerika žije v posledních dnech velmi intenzivně ekonomickou krizí a předvolební kampaní. Trochu proto zapadla informace, že před padesáti lety začala pracovat NASA (Národní úřad letectví a kosmonautiky), instituce, na kterou jsou jinak Američané velmi pyšní. Dodnes je to instituce, která láká zájem veřejnosti. Je opředena jakýmsi tajemnem - ví se, že mnohé její projekty patří k přísně tajným, a existují lidé, kteří pořád ještě nevěří, že se Američanům podařilo dopravit člověka na Měsíc už v roce 1969.

Vše začalo nečekaným úspěchem Sovětů, kteří v roce 1957 vypustili do vesmíru svůj první Sputnik, a tak začal mezi Spojenými státy a Sovětským svazem boj o vesmír. Amerika si pro sídlo nového a velmi důležitého úřadu vybrala v roce 1958 Houston v Texasu, čtvrté největší město ve Spojených státech. Asi třicet mil od centra města tehdy vzniklo Johnson Space Center - nenápadný komplex budov, které tvoří jakési univerzitní městečko. Architektura je typická pro univerzitní centra, jaká se stavěla koncem 50. let. Většinou nízké několikapatrové budovy s tmavými skly, rozlehlými parkovišti a travnatými plochami okolo (vesmírné centrum v Houstonu je například velmi podobné Univerzitě v New Orleans, která vznikla ve stejném roce).

Byl to záměr a taktika. NASA a americká vláda v čele s tehdejším prezidentem Dwightem Eisenhowerem chtěla ponechat středisko poněkud bokem, bez povšimnutí. Chtěla a dodnes chce působit, jako by se uvnitř nic nedělo. Přitom právě v budovách Johnsonova vesmírného centra se odehrává veškerý výzkum, cvičení astronautů, i řízení a komunikace s objekty ve vesmíru.

A je pravda, že se to Američanům podařilo. Johnsonovo vesmírné centrum v Houstonu působí během všedního dne velmi klidným dojmem. Areál je překvapivě přístupný turistům, ve vzdálenosti několika kilometrů stojí vesmírné muzeum, které nabízí projekce, výstavy i vesmírné hry pro děti, ale přesto nejvyhledávanější atrakcí je průzkumná jízda právě do onoho „kampusu“. Turisté se tam podívají do řídícího centra, které sloužilo pro komunikaci s posádkou od prvních pokusných letů, a které mimo jiné přijalo v roce 1970 od posádky Apolla 13 dnes už legendární zprávu „Houstone, máme problém“. Ocitnou se v místě, kde se nachází prastará technika v podobě televizních obrazovek, starých červených telefonních přístrojů. Nenajdou tam žádné klávesnice ani myši, nic takového tehdy ještě neexistovalo. O to víc se člověk podivuje nad tím, jak bez dnešních technologií dokázali vědci sestrojit tělesa, která dopravila dvanáct Američanů na Měsíc. Je pravda, že ne vždy se vše povedlo podle plánu. Například posádka prvního Apolla uhořela na zemi při nácviku odpočítávání startu a během havárií dvou raketoplánů zemřelo v minulosti 14 dalších astronautů. Dnešní řídící centrum sídlí podle informací průvodce o patro níž.

Na dalších zastávkách se můžete podívat do obrovské haly, kde probíhají výcviky astronautů, nebo i do obřího hangáru, kde je zase vystavena přes 110 metrů dlouhá raketa Saturn V, která vynesla 9 výprav Apollo na Měsíc. Nebyli bychom ale v Americe, aby součástí areálu vesmírného centra nebylo i místo, které připomíná „oběti vesmíru“. Tady je to malý parčík, kde každý vysazený strom patří jednomu zahynulému astronautovi.

I když dostává NASA v posledních letech na výzkum mnohem méně peněz, její plány jsou velké. V roce 2019 by se měla znovu lidská noha dotknout povrchu Měsíce a do roku 2037 chce NASA dopravit prvního člověka na Mars. Prozatímní padesátiletá historie toho přinesla hodně, kolik a co přinese dalších 50 let?

  • Johnsonovo vesmírné centrum v Houstonu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44695.jpg
  • Bývalé řídící centrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44694.jpg
  • Raketa Saturn V autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44699.jpg
  • Výcvikové centrum pro astronauty autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/447/44697.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...