Ve státě Izrael hraje tenis slečna, která se jmenuje Šahar Peerová. Nepinká špatně, nemůže to ale prokázat v Dubaji, protože šejci ze Spojených arabských emirátů dospěli k závěru, že židovská holka nesmí znesvětit posvátnou půdu islámských kurtů. Nemají s Izraelem diplomatické vztahy, neudělili jí tedy vstupní vízum.
Být to obráceně, povstaly by šiky obránců lidských práv po celém světě, arabské menšiny demonstrují před izraelskými ambasádami, podporovány aktivisty příslušných států, liberální publicisté uplivují nad diskriminací. Zástupci všelijakých výborů, zvaných olympijské, by prohlašovali, že politika do sportu nepatří - vzpomeňme jenom na jejich sportsmanskou apolitičnost v době olympijských her v Pekingu. Zvlášť zarputilí bojovníci za čistotu fyskultury a mezilidských vztahů jsou připoutáni k židličkám umpirů na tenisových stadionech. Neonáckové řvou „Kurty Čechům!“ a „Advantage, Alláh!“ a házejí po policii tenisové balonky, přizdobené Davidovou hvězdou. Kdosi z mudrců nebo fejetonistů národně osvobozeneckého boje by upozornil na skutečnost, že se zakazují mírové tenisové rakety, ale prostor mají rakety válečné, které vraždily děti z Gazy. To kdyby to bylo obráceně.
Takhle se nedělo nic moc. Dubaj dostala pokutu, prý nejvyšší v dějinách ženského tenisu, ale v absolutním čísle to pro emiráty znamená, jako by na chvíli pořádně nefungovalo těsnění na ropném kohoutku. Ostatní tenistky něco zamumlaly, ale hrály. Místo zatracené židovky nastoupila náhradnice. Dámy i tenis si přece musejí vydělat. Aby Šahar nebyla škodná, dostala ušlý peníz. A navíc může být ráda, že jí jen nevpustili. To izraelským sportovcům při olympijských hrách v Mnichově 1972 dalo palestinské komando jiného „kanára“. Až krev stříkala. A olympiáda, svátek mladých mírumilovných lidí celého světa, radostně pokračovala. Politika se do sportu přece nemá zanášet.
A jeden to vzal nyní do důsledku. Americký tenista Andy Roddick prohlásil, že politika do sportu nepatří, a proto do Dubaje, kde měl obhajovat titul, nepojede. Někteří hned řekli, že Roddick tímto bojkotem naopak politiku do sportu tahá. Někdo to nemá v hlavě srovnané. Buď Roddick, protože neví, že pokrokové lidstvo protestuje přece pouze při některých diskriminacích. Při jiných ne. Jednou někam politiku tahá, jindy netahá. Nebo to nemají urovnané ti pokrokoví, co tahají jak za koho a jak proti komu a jak kdy.
Nevím, prý je ten Roddick trochu frajer a na diskusích dost lidí psávalo, že ho nemusí. Já sám jsem si ho mezi těmi z tenisové špičky nějak příliš nevšímal. Nejspíš mu teď ale začnu fandit. Někdy se mi totiž zdá, že do sportu patří i cosi, čemu se říká lidský postoj. Nazývá se to nějak jako fair play nebo tak podobně.
