Svět podle Zdeňka Velíška (249)

Mám pocit, že budeme mít – my novináři – příležitost sledovat v nejbližší době v prostoru sjednocující se Evropy dvě důležité kampaně. Rozhodl jsem se psát o nich přes vlastní nedůvěru v možnost jejich rychlého a stoprocentního úspěchu, a přes veškeré obavy, že evropské špičky, vyčerpané vleklým bojem s krizí a vlastní názorovou nejednotností, je nedokáží spojit v jednu mohutnou kampaň proti dvěma zdánlivě spolu nesouvisejícím zlům. Dosud jsem nikde nečetl ani neslyšel, že kampaň proti daňovým rájům a kampaň proti nezaměstnanosti mládeže by někdo v Unii chtěl vidět jako jeden komplexní problém s jedním společným řešením.

Jde o bilion eur a o 21 milionů mladých lidí bez práce
Napsal jsem „kampaň“, ale myslel jsem to slovo v jeho vojenském významu: tažení. Jde o tažení proti daňovým únikům, proti odlivu nezdaněných peněz. Odměnou za vítězství v něm by mohl být (podle Van Rompuye) celý jeden bilion eur zachráněný pro veřejné finance členských států. Jak to s touto záležitostí vypadá po summitu EU, najdete zde.

Jak to vypadá v současné době s nezaměstnaností mladých do 25 let, je vidět v následující mapce:

Nemyslím, že by ta čísla potřebovala komentář. Možná stačí jen trocha fantazie, a i bezdětní a staří pocítí tu bezradnost a beznaděj milionů dospívajících dětí a mladých žen a mužů, kteří jsou za ciframi v této mapce. Krom toho i bez imaginace, jen na základě suchých informací o negativním růstu, neboli o recesi evropských ekonomik a o perspektivách Evropy v konkurenci na globálním trhu, si lze představit, že během svého produktivního věku nemusí většina té, dnes nezaměstnané, mládeže vůbec dostat šanci něco produkovat.

Málo se podle mě zatím upozorňuje na to, že problém nezaměstnanosti mladých je hlubší, než se jeví na první pohled. Tam, kde tento fenomén zasahuje už desítky procent mladých, nebo kde se blíží, či přesahuje polovinu mladé populace, může společnost počítat s tím, že ji celou, dříve či později, postihne morální úpadek. Někde – a to nejen na předměstích metropolí – je nezaměstnaná mládež synonymem marginalizované či společensky vyřazené části společnosti. Sociální nezařazenost těchto mladých lidí, z nichž mnohým brání v integraci do společnosti také neevropský původ, dělá z tisíců jedinců asociální živly. To je společenský jev, nikoli povahový rys těch lidí. Důsledky vidíme jednou na pařížských předměstích, jednou v Birminghamu, jednou ve Stockholmu. Není to už francouzský či britský problém, je to evropský problém.
A není pouze ekonomický. Mnohem víc je morální.

Hra o bilion a hra o celou jednu generaci
Když se teď vrátím k problému z opačného konce společenského spektra, k daňovým únikům, asi už vytušíte souvislost: Není snad rovněž hluboce morálním problémem společnosti fakt, že nezdaněný kapitál z jedněch zemí eurozóny (nebo EU) odtéká – utajeně – do bank jiných zemí – dokonce jiných zemí eurozóny(!) – a že to tak je už léta. Daňovými ráji prostě nejsou jen ostrovy uprostřed oceánů, nebo v Evropě jen Švýcarsko či Lichtenštejnsko.

Otevřenost dnešního globalizovaného světa a v tomto rámci zejména volnost finančních toků a jejich tolerovaná netransparentnost jsou prostředím, v němž daňové podvody velkých hráčů mohou opravdu ruinovat veřejné rozpočty států. Nemusí trvat dlouho, a také malým a středním podnikatelům se ve větší míře než dosud zalíbí tato forma vylepšování zisku. Vždyť termín „optimalizace daní“ už pomalu přestává mít ironický podtext!  ČR není výjimkou. Po kyperské krizi se už x-krát v českém tisku objevila statistická čísla, která ukazují (neodvažuji se říci „dokazují“), že počet českých podnikatelů, kteří přestěhovali sídla svých firem do některého z daňových rájů, jinými slovy neodvádí podnikové daně v ČR, přesáhl už deset tisíc. Další ohromující čísla o provázání české ekonomiky s daňovými ráji najdete zde.

Něco se tedy musí stát. V celé EU. Nejen v zájmu zastavení masových úniků daní, ale také v zájmu záchrany morální úrovně společnosti v evropských zemích. Myslím, že národní vlády, evropští lídři a kompetentní instituce EU by měly co nejrychleji projevit poněkud vyšší důslednost v boji o ten každoroční bilion eur chybějící ve státních pokladnách států EU. Ty peníze mohou pomoci zastavit dramatický pokles zaměstnanosti mladých, mohou pomoci nastartovat zamrzlé ekonomiky, mohou jít do vědy výzkumu a školství!

À propos: Dnes, v úterý 28. 5., se v Paříži scházejí ministři práce a financí (hospodářství) původně jen Francie a Německa, teď už také Španělska a Itálie, aby se dohodli na společných iniciativách ke snížení nezaměstnanosti mládeže v Evropě. Z evropské pokladny se má na tuto novou “kampaň“ uvolnit šest miliard eur. Pochybuji, že i když se k tomu připočtou peníze, které na tohle nové úsilí o vyšší zaměstnanost mladých vyčlení vlády, přiblíží se celková suma aspoň k jedné stovce miliard. Ten bilión z daňových rájů by se hodil! Nebo aspoň zlomek z něj. A třeba jen jednorázově. Jestlipak někoho dnes v Paříži napadne, že v daňových rájích leží řešení problému, kterým se budou zabývat?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...