Svět podle Zdeňka Velíška (115)

2008 je osmičkový rok. Teď jde o to, zda se přiřadí k těm, které se pro naši zemi - ovšem právě tak pro náš kontinent - staly historickými mezníky. A také jde o to, do které kategorie těch historických mezníků se přiřadí, pokud se dalším takovým mezníkem stane. Vstoupí do dějin jako slavný, nebo jako neslavný osmičkový rok?

O pevnosti kostky cukru

Vzpomněl jsem si nedávno na tu už pověstnou Klausovu obavu, že se česká identita rozplyne v Evropské unii jako kostka cukru ve vodě. Myslím, že je  načase, aby se konečně objevil politik, který včas vykřikne, že se naše evropská identita rozplyne v globálním světě jako kostka cukru ve vodě. Může se to totiž snadno stát, nebude-li mít Evropská unie  dostatečnou pevnost a soudržnost. A jestliže ji mít nebude, můžeme se pak i s českou identitou v historicky dohledné době rozloučit. A pokud se o evropskou soudržnost nebudeme sami zasazovat a bude-li česká politika působit spíš opačně, nebudeme to ani moci vyčítat těm ostatním, ale hlavně sami sobě.

Za to, aby Evropa - tedy Evropská unie - sílu a soudržnost měla, či lépe řečeno, aby si obojí vytvořila, připadá teď největší zodpovědnost francouzskému prezidentu a hned potom české vládě. Rozhodně to není úkol na půl roku, ale za dobu obou předsednictví - francouzského a českého - by se už opravdu měla Evropské unie postavit na nohy a získat si respekt světa. Ať už pomocí ratifikace lisabonské smlouvy nebo zázrakem.

Přitom není jisté, zda to česká vláda chce a zda na to Sarkozy má. Mluvím v jednom případě o vládě a v druhém o osobě prezidenta, protože to tak je: francouzské předsednictví je výrazně personifikované, i když Sarkozy už přece jen víc používá „my“ a míň „já“, když mluví o svých evropských záměrech. Jestliže si doma zvolil individuální přístup k řešení  problémů a chce být na všechno sám, na evropské scéně je sám nedobrovolně. Ke splnění evropských cílů mu chybějí spojenci. Bez nich bude slabý. Barroso, Merkelová, Gordon Brown, abych zůstal jen u těch, se kterými se Sarkozy chtěl spojit k realizaci plánů francouzského předsednictví, se obávají jeho nepředvídatelnosti, nechtějí být zataženi do dobrodružství, chtěli by systémový, tj. konvenční postup. A to je Sarkozymu cizí a protivné. A taky to neumí.

Má často pravdu, ale bije s ní Evropu po hlavě!

Už v předvečer převzetí evropského žezla znovu zaútočil na nezávislost Evropské centrální banky, na komisaře Mandelsona, který podle něho v WTO dostatečně nehájí evropské zájmy, je v osobním názorovém sporu s prezidentem WTO, Francouzem Pascalem Lamy, znovu zopakoval svou základní ideu, že EU má chránit občany (a podnikatele!) svých členských zemí a ne je vystavovat rizikům otevřeného světového trhu. A k tomu všemu ještě přidal novou výčitku: způsob budování Evropy - jak zatím referenda (krom španělského) ukazují - byl až dosud špatný a je třeba ho od základů změnit. Nepochybně měl na mysli, že s tím okamžitě začne, když bude mít půl roku tu moc.

Ale první krok, který ohlásil - rovněž v předvečer francouzského předsednictví - by byl ještě o něco horší než „dosavadní způsob budování Evropy“: Hodlá nekompromisně říci těm, kdo si přejí vstup Chorvatska a dalších zemí západního Balkánu do EU a přitom zdržují ratifikaci lisabonské smlouvy, že „bez Lisabonu žádné rozšíření  nebude“. Komu to ne právě taktní varování patřilo, ani nemusel říkat. Ale protože každý evropskou politiku nesleduje, řeknu to já: opět Čechům, případně ještě  Lechu Kaczynskému.

I když usiluje o dobrou věc, volí Sarkozy nevhodný, imperátorský a přitom neúčinný, možná až kontraproduktivní způsob. Obrovská škoda! Protože nástroj, který by Evropě umožnil  být nerozpustnou kostkou sladkého cukru v moři kyselin globálního světa, už evropské národy akutně potřebují. Přestože si to ještě pár evropských politiků nechce připustit, a pokud ano, tak odmítají uznat, že takovým nástrojem je lisabonská smlouva.

Osmičkový rok 2008 se může stát historickým - v pozitivním či v negativním smyslu - tím, že v něm Evropa překoná nebezpečí své rozdrobenosti, nebo mu naopak podlehne. A ovšem, může se stát historickým rokem - v pozitivním či negativním smyslu (z hlediska soudržnosti Evropy spíš v negativním) - také podpisem smlouvy o umístění základny americké protiraketové obrany na území České republiky. Ale to je na zvláštní komentář. A ten nechci napsat v předvečer a v afektu, ale s odstupem a s chladnou hlavou. Ostatně, kostky jsou stejně vrženy. (Aspoň co se podpisu týká.)

  • Euro autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/63/6227.jpg
  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/291/29060.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...