Evropská unie by si po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států měla konečně uvědomit, že se o svoji bezpečnost musí postarat sama. V Interview ČT 24 to řekl bývalý předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Posílí podle něj i ambice ruského prezidenta Vladimira Putina. Nejvíc se proto musí obávat Ukrajina a kavkazské státy.
Mnozí příznivci Hillary Clintonové nezkousli porážku. Donald Trump ale ve svém prvním vystoupení po oznámení výsledků řekl, že chce být prezidentem všech Američanů a rozdělenou zemi sjednotit. Co pro to bude muset udělat?
Mnoho, protože země je opravdu rozdělená. Začalo už to ale před dvaceti lety, kdy pomalu zaniklo liberální křídlo republikánů a konzervativní křídlo demokratů. Najednou to byly dva odlišné tábory. Hospodářskou krizí a pozvolným úpadkem střední třídy v Americe se to bohužel ještě prohloubilo.
Co je to zásadní, co dokáže rozdělenou Ameriku spojit? I v Česku jsme po prezidentských volbách viděli, že se země rozdělila a ani po čtyřech letech není jednotná.
Musí se snažit vycházet vstříc i demokratům, naslouchat jim, diskutovat, ukázat se jako prezident, který mluví se všemi. To u nás také chybí. Pro člověka, který má vyhraněné názory a vždy rozhodoval sám, to ovšem bude mnohem těžší než pro zkušeného politika.
Nemůže se stát, že i Donald Trump překvapí a stane se z něj státník? Že některé své vlastnosti, které se projevily v předvolební kampani, potlačí?
Doufám v to, uvidíme. Jeho kariéra ale nebyla vybudovaná na kompromisech a bude mít těžké se to ve stáří naučit.
Řekl jste, že po zvolení Trumpa očekáváte ve světě politické zemětřesení. Co myslíte, že se stane?
To právě nikdo neví. Doufám, že neuskuteční všechno, co prohlašoval během svých projevů ve volební kampani. Snad je to jen falešný obraz, ale měli bychom být opatrní… V zahraniční politice je nejdůležitější stálost, že se můžeme na zemi spolehnout, jak se bude chovat, i když se vlády střídají. Když to někdo bude chtít všechno změnit, tak to je zemětřesení. Všichni prezidenti od George Bushe staršího byli velcí příznivci otevřené společnosti. Trump hlasitě prohlašuje opak.
Do jaké míry změní Trumpovo zvolení ambice ruského prezidenta Vladimira Putina na rozšiřování své zóny vlivu?
Posílí je, protože zatím od Trumpa slyšíme pouze to, že nevidí důvod, proč by Amerika měla vstoupit kvůli nějakému baltskému státu do války. Zpochybňuje článek pět NATO a prohlašuje, že jeho úkol je narovnat vztahy s Ruskem.
Mají se tedy pobaltské státy a Polsko, které spoléhají na Spojené státy jako na svého spojence, začít obávat, co se bude dít?
Především se musí obávat Ukrajina a asi i kavkazské státy.
Trump před volbami mluvil o možném uznání anexe Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z Islámského státu. Myslíte, že se to stane? Co by to znamenalo pro Evropu
Bylo by to neštěstí, protože by se uznalo násilné zabrání a bezpráví. Evropané by také přestali Spojeným státům věřit.
Co by si z volby Donalda Trumpa měla vzít Evropská unie?
Měla by si konečně uvědomit, že se o svoji bezpečnost musí starat sama. Nejde se nekonečně spoléhat na dobrého strýčka ve Washingtonu. Toto období končí.
Celý rozhovor naleznete ve videu nahoře.
