Řecko ve spárech evropské demokracie

Řecko na nohou. Řecko v plamenech. Řecko schválilo úspory. Merkozy jedná o záchraně Řecka. Podá unie Řecku pomocnou ruku? Kolébka antiky a donedávna oblíbená dovolenková destinace se v médiích skloňuje už více než dva roky. I přes nebývalou pozornost, která se této zadlužené zemi neustále věnuje, se ji stále nedaří dostat z dluhů. A nenasytná řecká hydra požírá další a další miliardy eur. A tak mě napadá, jestli chyba nebude v tom nejjednodušším, esenciálním, co se kolem Řecka točí, a sice nebylo už náhodou kolem něj proneseno až příliš mnoho slov, vymláceno příliš prázdné slámy?

Nejsou právě neustálé diskuse a veřejné hledání cest z řecké krize tím, co zadlužené zemi nejvíc škodí? Od vypuknutí dluhové krize už proběhlo tolik summitů, od kterých si všichni slibovali vyřešení problémů, že už je člověk na prstech rukou nespočítá. Ani jeden ale kýžený samospasitelný lék nepřinesl. Finanční trhy jsou pořád nervózní a spíš se plazí, než by doopravdy rostly.

Přitom Řecko není zdaleka jediné, kdo má problémy s dluhy a s vysokými deficity. Dokonce ani Evropa není ve své dluhové vášni osamocena. Kalifornie nebo Illinois by bez americké federální pomoci už nejspíš dávno zbankrotovaly. Čínský dluh v polovině loňského roku už vystoupal na 160 procent HDP, tedy na úroveň, jaké dosahuje ten řecký. Jenže kdo z vás to ví? Ani o jednom ani o druhém se moc nemluví. USA posílají svým státům pomoc potichu, Čína své dluhy nekomentuje, a kdyby se náhodou někdo ptal, odvede pozornost k vysokému hospodářskému růstu.

Evropa se z logiky svých smluv ptát musí

Problém tak, zdá se, vězí v samotné myšlence evropské demokracie. Evropská unie do sebe pospojovala 27 autonomních zemí. Pro každou z nich ale má integrace své hranice, nikdo až doposud nechtěl přesouvat příliš mnoho národních pravomocí do Bruselu. Proto padla Evropská ústava a vznikl jakýsi podivný hybrid. Na zásadních věcech včetně onoho přenosu pravomocí do Bruselu se musí shodnout všech 27 zemí. Když se neshodne 27 států, musí se shodnout alespoň 17 zemí eurozóny. Anebo v některých otázkách aspoň kvalifikovaná většina.

Jenže když se 27 státníků sjíždí, aby se dohodlo na zásadních krocích, je to vždycky vidět. A vzbudí to vždycky humbuk, přitáhne pozornost médií i trhů. Zcela logicky se očekává nějaký výstup a ten se pak do nekonečna analyzuje. Kdyby média o summitu neinformovala, nepředháněla se v tom, kdo dřív přijde alespoň se spekulací o výsledku, pravděpodobně by je čtenáři obvinili z podjatosti a přestali je sledovat. Lidé přeci mají špatné zprávy od přírody tak rádi a řecká krize přináší špatné zprávy a dramatické spekulace už víc než dva roky. Z vlastních zkušeností vím, že slovo „bankrot“ v titulku článku mu hned zajistí vysokou čtenost – zvlášť ve spojení s Řeckem. Lhostejno, zda pak text vůbec přináší nebo nepřináší něco nového.

Samonaplňující se proroctví

A po smršti špatných zpráv se všichni diví, že investoři stále nechtějí Řecku půjčovat. Všichni se diví, že politici za dlouhé dva roky nepřišli s žádnou spásnou myšlenkou. Jenže ruku na srdce, máme ve vedení Evropské unie partu laureátů Nobelovy ceny za ekonomii? A tak možná už spásné řešení nikdo ani nečeká. Všichni se více či méně sžili s myšlenkou řeckého bankrotu, banky odepsaly ztráty z řeckých dluhopisů, a ke slovu se tak dostala základní ekonomická poučka – samonaplňující se proroctví.

Cože to vlastně je? Všichni čekali, že Řecko zbankrotuje. Většina se na to začala připravovat. Investoři přestali Řecku půjčovat, protože čekají jeho bankrot, který by jim mohl přinést ztráty. Řecko muselo šetřit, aby mu alespoň někdo podal pomocnou ruku, zvýšilo proto daně a seškrtalo mzdy i penze. Další škrty visí ve vzduchu, a tak lidé stále více šetří, protože si chtějí nechat rezervu na ještě horší časy, které by mohly přijít. Neutrácejí, firmy proto prodávají méně zboží, a tak méně vyrábějí a propouštějí. Propouštění dál snižuje příjmy obyvatelstva a ekonomika se dál propadá, což snižuje vliv úsporných opatření a ztěžuje cestu z krize. A pak taky dává investorům zapravdu, že s tím Řeckem to vypadá bledě.

Až se s myšlenkou bankrotu černé ovce Evropy sžijí už i sami politici a definitivně zavřou finanční kohoutky, Řecku už opravdu nezbude nic jiného než definitivně a nahlas zbankrotovat. Jen doufejme, že další očekávání, které pak přijde, nebude ještě horší, než to současné. Ale přeci jen vymazat stát z mapy není tak jednoduché, jako ho nechat zbankrotovat. Proto věřím, že Řecko nakonec přežije. Setkání s učebnicovou poučkou ho ale bude pěkně bolet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...