Prezidentská volba a paměť médií

Úvodem dva citáty. Ten první je z července 1992: "Svým dílem chci přispět k uklidnění politické situace. Budu nápomocna k tomu, aby my, poslanci FS, jsme usměrnili nynější nežádoucí vývoj a předešli hrozícímu chaosu. … Přijetím kandidatury na funkci prezidenta republiky jsem mimo jiné chtěla vyburcovat politickou reprezentaci k vnímání a k realizaci vůle velké části našeho obyvatelstva pro zachování společného státu."

Ten druhý je z února 2008: „Volba prezidenta by podle mého názoru měla být i okamžikem určité svornosti, určitého smíru, určité jednoty, když ne v názorech, tak alespoň ve způsobu chování a jednání. A k tomu jsem se snažila a ještě se budu snažit přispět. …. Já pevně věřím, že pokud dostanu šanci ty věci pojmenovat, tak to prospěje možná, možná malinko ke snížení konfrontačního prostředí v České republice.“

Více než úvodem ke komentování nedávné volby českého prezidenta, jsou tyto citáty výchozím bodem úvahy o tom, kam až sahá paměť českých médií. Například když zpravodajský server Aktualně.cz před prezidentskou volbou vytvořil zvláštní webovou stránku s názory Jany Bobošíkové z minula. Nebo když deník Právo shrnul starší výroky Václava Klause pod titulek „Jako řečník dokázal šokovat i bavit“ (Právo 16. 2. 2008).

Tyto i další podobné výlety do minulosti obvykle končí v roce 1996. Proč? Protože soustavný monitoring českých médií společností Newton IT, jejíž archiv je dostupný online ve všech českých zpravodajských reakcích, začíná datem 1. ledna 1996. Co noviny napsaly předtím, to se těžko dohledává. Výstřižkové archivy zmizely v propadlišti dějin. Představa, že by se měli vydat do knihovny a tam listovat archivními výtisky starých novin a časopisů, je pro novinářské rutinéry dosti vzdálená, ne-li úsměvná.

A tak jsou politici chytáni pouze za ta slova, která pronesli před pěti a deseti lety, a téměř vše, co bylo řečeno do roku 1995, zůstává novináři nepovšimnuto. Pravda, je tu archiv agentury ČTK, která ukládala své zpravodajství do počítače ještě před rokem 1989 a která nyní převádí do digitální podoby i starší textové a obrazové zprávy. Ovšem pokud bychom chtěli pohotově zjistit, kdo co kdy a jak napsal do novin, nebo kdo co kdy prohlásil v rozhlase či televizi před rokem 1996, to se z něj nedozvíme.

Možná také proto se při ohlížení za prezidentskými volbami v minulých letech zapomnělo (s výjimkou stručné zmínky v časopise Týden) na frašku, která se konala v roce 1992. Poté, co po červnových volbách nové Federální shromáždění nezvolilo Václava Havla, se do rozpadu federace konalo ještě několik neúspěšných volebních kol.

Kdo si dnes vzpomene na jména Jiří Včelař Kotas, Zdeněk Pinta, Juraj Čop, Zdeněk Viktor Procházka nebo Marie Kristková? Ti všichni měli tehdy ambice stát se alespoň nakrátko prezidentem rozpadajícího se Československa.

Právě Marie Kristková je autorkou úvodního citátu. Ten druhý citát pochází z rozhovoru s Janou Bobošíkovou v pořadu ČRo1 „20 minut Radiožurnálu“ z minulé středy. Na rozdíl od šestapadesátileté Marie Kristkové, která před patnácti lety chtěla zachraňovat československý stát a na kterou si dnes v redakcích médií už nikdo nevzpomene, Jana Bobošíková má díky existujícím digitálním databankám poněkud větší šanci na to, že za nějakých deset nebo patnáct let si její letošní angažmá při prezidentské volbě nějaký redaktor vytáhne z hloubi elektronických archivů do svého počítače.

Otázkou však zůstává, zda toto angažmá bude za deset nebo patnáct let ještě někoho zajímat a zda nakonec nezůstane v historické paměti jen jako statistický údaj v řadě kandidátů, které od vzniku České republiky postavila do prezidentských voleb KSČM (1993 - Marie Stiborová, 1998 - Stanislav Fischer, 2003 - Miroslav Kříženecký).

  • Politik autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/71/7066.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/82/8121.jpg
  • V roce 1992 kandidoval Jiří Včelař Kotas na funkci prezidenta repibliky. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8825.jpg
  • V roce 1992 kandidovala Marie Kristková na funkci prezidenta repibliky. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8826.jpg
  • Kandidátem na prezidenta za KSČM byl v roce 1998 Stanislav Fischer. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8824.jpg
  • V roce 2003 byl Miroslav Kříženecký za KSČM kandidátem na prezidenta republiky. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8828.jpg
  • V roce 1993 kandidovala Marie Stiborová za KSČM na funkci prezidenta republiky. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/89/8831.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...