Pozdrav z onoho světa

O víkendu prošel centrem Prahy desátý Pochod pro život. Přesto, že šlo o nejviditelnější aktivitu v boji proti nejvážnějšímu společenskému zlu, v médiích se setkala jen s okrajovým zájmem. Odpovídá to státem (a Evropskou unií) živenému pokrytectví, jež masovou likvidaci počatých dětských životů nazývá plánovaným rodičovstvím. Je to škoda, protože jednou z mála příležitostí veřejně manifestovat občanský nesouhlas se vžitou potratovou praxí je právě tradiční Pochod pro život. Dobrou zprávou ovšem je, že účast na něm rok od roku narůstá.

Tentokrát šli v čele zhruba dvoutisícového průvodu dva ani ne desetiletí kluci. Dřevěný kříž málem větší než oni nesli svorně. S odstupem několika metrů šla o něco starší mládež, rodiče s kočárky i s dětmi za ruku, mladí i staří, laici i řeholníci. Mezi nimi dva biskupové: salcburský Andreas Laun a řeckokatolický Ladislav Hučko. Za nimi stejně promíchaný dav a les křížů. Trochu to připomínalo pohřební průvod. Něco mezi smutečním aktem a procházkou jarní Prahou. Kříže byly bílé. Mohly připomínat vojenský hřbitov. Ale byly bílé proto, že symbolizovaly nezaslouženou smrt nevinných lidských bytostí. Od roku 1989 padl u nás za oběť potratové módě skoro milion nenarozených dětí. A jen za uplynulý rok jich bylo umělým potratem zbaveno života zhruba 25 tisíc. Každých 70 minut jedno dítě. Na 100 narozených 22 usmrcených. Kříže byly jediným znamením toho, že ty tisíce dětí už tu skoro byly. Ale zemřely, aby nepřekážely. Byly nežádoucí, jako Židé, Poláci a Romové pro Adolfa Hitlera. Nesměly se ani nadechnout. Ani uvidět světlo světa. Nemají hrob ani jméno. Bylo s nimi naloženo jako s odpadem a v biologickém odpadu skončily. Bílé kříže jako bílé hole slepců žalovaly na lhostejnost, s níž tento masakr trpíme.

Trpíme? Koho jsme dvacet let volili, aby genocidu nenarozených zastavil? Která politická strana měla to srdce, aby boj se zabíjením bezbranných vzala za svůj? Která média byla tak nezávislá, čestná a statečná, aby popsala nelidská jatka potratových popravišť? Ti, kdo by měli jít v čele pochodu pro život, a nejen toho po Praze, pěstují „politickou korektnost“ a lžou, že interrupce je něco tak běžného jako vytržení zubu. Vynakládají energii, čas a emoce na vynalézání skutkových podstat stále nových „zločinů“, které ve srovnání se zločiny proti daru života jsou jen zkřivením vlasu na hlavě. Díky nim se z oficiálních dokumentů za dvacet let nepodařilo odstranit ani základní lež, že potrat není žádným „přerušením“ těhotenství, ale jeho definitivním a fatálním ukončením.

Ale časy se mění a stále více lidí v mnoha zemích se s potratovým barbarstvím odmítá smířit. V lednu se Pochodu pro život v Paříži zúčastnilo 25 tisíc osob, převážně rodin a mládeže. Oproti loňsku jejich počet stoupl o 10 tisíc. Na akci se podílelo 15 francouzských pro-life organizací a podpořilo ji 26 francouzských katolických biskupů.

V Madridu koncem minulého roku demonstrovalo proti potratům přes milion lidí. Vláda socialisty Zapatera, která se pokouší rozbít tradiční španělskou rodinu návrhy na usnadnění rozvodů a uzákonění homosexuálního manželství, se zřejmě ani touto klidnou protestní akcí nepoučila a přes odpor Španělů prosadila nový potratový zákon, umožňující podstoupit umělý potrat do 14 (!) týdnů od početí. Vyprovokovala tak další protesty desítek tisíc Španělů, kteří začátkem března znovu vyšli do ulic Madridu, Barcelony, Bilbaa a Sevilly, aby vyjádřily rozhodný nesouhlas s tímto nelidským zákonem. Dokonce i Rusko, v němž Lenin jako první na světě v r. 1920 uzákonil právo na potraty, a které se ještě v nedávné době potýkalo s větším počtem potratů než porodů, dnes ústy ministryně zdravotnictví Taťany Golikové oznamuje, že otázka omezení potratů je „na pořadu dne“, a Vladimir Putin svaluje vinu za vymírání Ruska na komunismus, protože „zničil rodinné hodnoty“. A co jeho americký protějšek, velký vizionář Barack Obama? Ten, který loni v lednu ignoroval mnohasettisícový Pochod pro život ve Washingtonu a hodlal z peněz na odstranění krize financovat antikoncepční a potratový průmysl. Před několika dny, aby dosáhl schválení své zdravotnické reformy, musel vlastnímu straníkovi Bart Stupakovi a jeho skupině konzervativních demokratů slíbit, že reforma nebude „propotratová“ a že z federálního rozpočtu potraty financovány nebudou.

V závěru letošního Pochodu pro život při zpěvu státní hymny pod Myslbekovým sv. Václavem jsem si poprvé uvědomil, že vlastně zpíváme i ústy nenarozených – těch, jež nikdy neuvidíme a kteří přesto v našem světě nějak jsou, třebaže jim do něj byl vstup zakázán: „Kde domov můj, kde domov můj?“ Tam, kde „voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách“ a kde se ty statisíce životů měly skvět jako „jara květ“, v tom „zemském ráji na pohled“, v „krásné zemi české“, v níž je „domov můj“ – tam jsou oni s námi, a je to „domov můj“ i pro ně a jejich. Dokonce více pro ně než pro nás, kdo jsme nedokázali dát jim to, co jsme sami dostali – totiž první právo člověka – právo na život.

  • Protesty proti legalizaci interrupcí autor: Arturo Rodriguez, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1482/148126.jpg
  • Madridská demonstrace proti potratům autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1182/118157.jpg
  • Plakát polských odpůrců potratů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1478/147711.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...