Nepřehlédnutelné okolnosti moskevské tragedie

Na lince metra pod Lubljankou (kde nahoře už nestojí „železný Felix“, ale kámen ze Soloveckého lágru) se i za cenu strašných obětí lidských životů prokázala slabost teroristických fanatiků. Dokonce neschopnost promyšlenější akce. Tato slova mohou znít bezcitně až cynicky, ale analýza faktů vyžaduje strategický nadhled. Už kvůli nezbytnému úkolu dobrat se jasně k tomu, koho má jako ničeho se neštítící zrůdy před sebou civilizovaný svět.

Existuje teroristická internacionála, jejíž články a součásti jsou slepené a drží pospolu hlavně pojítkem nenávisti proti rychlým společenským změnám, tedy globálními procesu. Jejich snem je „kéž by se vrátily časy zaručeného klidu panování středověkých poměrů“. Je to jen několik let, kdy Irán a jeho teokrati už museli uznat význam televizního vysílání a kdy padlo, že zpěv a hudba se nedá zakázat. To platilo i pro Afghánistán. Byla vyslovena (před deseti lety) i výslovná klatba vůči mobilním telefonům – (a ještě předtím vůči internetu), než v samotném Rijádu to sama bezpečnostní rada státu odmítla jako „klapky na oči, které mohou být jen ke škodě“.

Hlavním cílem teroristů (ať nacionalistických, regiliozních či většinou „kombinovaných“) je získat prostor pro své panování tím, že chtějí svými akcemi maximálně destabilizovat společenské poměry.

V Iráku to bylo v minulých letech dovedeno k určitému vysokému stupni mistrovství. Nejdřív vybuchla nálož (nejlépe v autě, naloženém trhavinou) – a když kolem raněných začala záchranná akce, vybuchla druhá nálož – a v několika případech (v Kirkuku, u Basry a jednou i v Kandaháru) ještě třetí.

Když se o podobný typ teroru pokoušeli fanatici v Izraeli, už se to pro promyšlenou obranu nemohlo dařit. V Čečensku při dvou „kampaních“ nemusely akce být takhle promyšlené, protože místní bezpečnostní síly (prakticky vždy kombinované s ruskými federálními) reagovaly vždy způsobem, který se označoval za „tvrdou prostoduchost“.

Strašnou součástí verbování teroristických sebevrahů je vždy indoktrinace. Ale poznatky posledních let ukazují rovněž na to, že „nebývá indoktrinace bez intoxikace“ (veteránům už z balkánských válek a z první světové to připomene „něma ruma – něma šturma“).

Zdrogovanost „teroristů-sebevrahů“ je promyšlená. Na jedné straně zaručuje, že takový vrah, který je zároveň obětí, skutečně vykoná zločin, který pro něho vymysleli jiní, ale důležitou okolností je přitom načasování zdrogovanosti. Předčasné má v sobě velké nebezpečí selhání (známé případy z Jeruzaléma, Iráku, Kábulu, z Pešavaru a dva případy dokonce z Karáčí a jeden z Bombeje = Mumbáí).

V Moskvě zřejmě nebyl důvod vyprovázet obě teroristky až do metra, kdyby nebyly na straně organizátorů celé zlověstné akce obavy, že mohou na poslední chvíli selhat. Patologové už by měli mít v rukou fakta, zda teroristky byly zfetované, nebo ne. Naprosto shodný způsob výbuchu v obou případech svědčí o tom, že je velmi pravděpodobné, že odpálení se událo na dálku a bylo iniciované další osobou (osobami).

Masakr vznikl strašný, ale (i když to zní zle a cynicky) taky to svědčí o tom, že na víc sebevrahů organizace zběsilých fanatiků nyní prostě neměla. Vzpomeňme na newyorské 11. září. Kolikrát se to podařilo zopakovat? Nejen pro zesílená opatření bezpečnosti – ale i pro slabost teroristických bin Ládinů.

V Afghánistánu se prolnuly jednotky islamistů z mnoha konců muslimského světa. Nejméně tucet oddílů byl i z Čečenska. A na Kavkaze se zase od Dagestanu po Karačajevo-Čerskeska našlo nemálo zdatných hrdlořezů z arabského jihu – od Jemenu a Hadramautu až po Jordánsko. Dokonce se na Kavkazsku ženili. A nevěst se nikdo ani moc neptal, zda se jim arabští ženiši líbí; na to se v tomto světě nedbá. Na mysl přichází otázka: nakolik se někdo ptal těch dvou včerejších sebevražedných atentátnic, zda by raději nechtěly žít dál?! Už se nedozvíme, zda měly nějakou jinou možnost. Ale kdo zná roli žen v muslimském světě (navíc ve fanatických kruzích), ví své.

Mezi osvobozením světa od teroristického fanatismu a novým životem žen islámského světa je však hodně společného.

  • Teroristické útoky v Moskvě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1537/153605.jpg
  • Vladimir Putin na návštěvě zraněných při teroristickém útoku zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1537/153625.jpg
  • Útoky v moskevském metru autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1536/153551.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...