Je nepřípustné zpochybňovat pravomoc Pekingu nad Hongkongem, řekl čínský prezident Si Ťin-pching během své první oficiální návštěvy tohoto přístavního města. V den oslav dvaceti let od předání HK pod čínskou správu prohlásilo čínské ministerstvo zahraničí, že čínsko-britská deklarace z roku 1984 je už neplatná.
Dvacet let od převzetí moci začíná Čína utahovat nad Hongkongem šrouby
Deklarace, kterou podepsali zástupci Pekingu – Teng Siao-pching a Londýna – Margaret Thatcherová v roce 1984, měla teritoriu po jeho předání zajišťovat vysoký stupeň autonomie v oblastech jako jsou lidská práva, politika a ekonomika. Měl ho zaručoval princip Jedna země, dva systémy. Po dvaceti letech od zavedení však evidentně nefunguje. Hongkongský aktivista a mladý politik Joshua Wong říká, že víra v deklarovaný systém byla nahrazena obavami, že se z něj stává model 1 země, 1,5 systému.
Panorama Hongkongu
Čínsko-britská deklarace skončila
Systém nyní zpochybnilo i čínské ministerstvo zahraničí. Den před hongkongskou oslavou mluvčí Mzv ČLR, Lu Kchang řekl, že Sino – britská deklarace jako historický dokument už nemá praktický žádný význam a pro centrální vládu není zavazující v přístupu k Hongkongu…
Carrie Lamová skládá přísahu před zraky čínského prezidenta
To, že svoboda projevu, tisku a vyznání a právo na demonstrace jsou stále více v Hongkongu omezovány, potvrzuje řada lidí, včetně mladých politiků ze strany Demosisto. Jak klesá význam Hongkongu pro čínskou ekonomiku, roste asertivita Pekingu v prosazování jeho zájmů v teritoriu. To se projevilo i během nedávných voleb předsedy Výkonné rady Hongkongu. Do čela zvláštní administrativní oblasti byla na konci března zvolena Carrie Lamová (Carrie Lam – 林鄭月娥). Jmenovaná byla právě 1. července za přítomnosti prezidenta Si.
Peking se nevměšuje, Peking intervenuje
Lamová byla zvolena nadpoloviční většinou, ta však čítala pouhých 777 hlasů. Volební komisi tvoří 1194 členů pečlivě vybraných Pekingem. Jeden z nich – politik Lau Nai-keung v rozhovoru pro Hong Kong Free Press popřel, že by se ČLR do voleb vměšovala. Spíše se prý jen snažila dát najevo své preference.
Předsedkyni Výkonné rady jmenuje ústřední vláda ČLR a nikoliv volební komise. S novou pro-pekingskou „guvernérkou“ města přichází další tlak na místní demokratické principy.
Hongkong si připomíná 20 od návratu pod Čínu
Pod novým vedením města by mohl projít i návrh volební reformy, který se od roku 2015 snaží prosadit čínská vláda. Volební pravidla má upravit tak, aby zajišťovala, že se na listině (volebních) kandidátů objeví pouze politici naklonění Pekingu. Proti tomuto návrhu vyšly na podzim 2014 demonstrovat na 79 dní do ulic města desetitisíce lidí. Mezi nimi bylo i šest mladých aktivistů, které si loni zvolili Hongkongčané do Zákonodárné rady. Za tehdejší účast na protestech Deštníkového hnutí (Occupy Central) ale čelí vyšetřování.
V době zatčení před dvěma lety bylo všem řečeno, že mají očekávat obvinění související s neoprávněným shromažďováním: účasti na něm, jeho organizování, podněcování k němu či napadání policistů. Formální obvinění údajně nebude oznámeno ještě minimálně tři měsíce.
Hongkongská vláda má nicméně o osudu mladých aktivistů a politiků jasno už teď. Požádala o 320 milionů hongkongských dolarů na nové doplňující volby – právě za ty (dosud neobviněné) poslance.
Reportéři bez hranic upřednostňují Tchaj-pej před Hongkongem
Zhoršující se situaci v Hongkongu mimo jiné potvrzují i organizace jako Novináři bez hranic (Reporters without Borders, Reporters sans frontieres). Nejen, že v letošním žebříčku (World Press Freedom Index – Indexu Svobody médií ve světě) Hongkong spadl z 69. pozice na 73. (ČR je na 24., ČLR na 176.). Reportéři bez hranic si také navíc namísto Hongkongu jako sídlo své nové asijské pobočky vybrali Tchaj-pej.
Ředitel organizace Christophe Deloire řekl, že rozhodnutí zamítnout Hongkong vzešlo z nedostatku právních jistot potřebných pro jejich činnost. Zmínil i možnost, že by zaměstnanci mohli být pod dohledem místních orgánů.
Novinářka, bývalá redaktorka zahraniční redakce České televize, zpravodajka Českého rozhlasu v Asii. Zaměřuje se především na zpravodajství z Číny, Japonska a Koreje. V Asii žila posledních zhruba deset let – Hongkong, Taj-pej, Peking, Singapur a Tokio. Vystudovala žurnalistiku na Ostravské univerzitě a Univerzitě Glasgow. Politologii vystudovala a jazykové znalosti získala na National Taiwan University, Beijing Foreign Studies University a Sophia University v Tokiu. Je členkou Foreign Correspondent Club a Beijing International Society.
Kateřina Procházková