Divačka z Valašského Meziříčí napsala moderátorkám pořadu Sama doma: "Vážené dámy, děláte velmi záslužnou práci, ale, kdy budete mluvit správně česky, tenhleten, támhleten a další popražské výrazy mi rvou srdce a uši. Je smutné, že Moraváci musí Čechy učit mluvit správně česky," spílá. Rád bych reagoval.
Pořad vzniká v pražské redakci, je živý a neformální. Moderátorky v něm mluví zhusta češtinou hovorovou, a koneckonců i vytýkaná slova nejsou hodnocena jako nespisovná. V rovině neformální, neoficiální jsou přijatelná. Nejde o slova popražská, jak píše divačka. Jednak není jasné, co znamená popražský, jednak si myslím, že je užívá i Radek Brzobohatý. Naprosto pozitivně vím, že se užívají i na Moravě i ve Slezsku – nejsou tam neznámá. Není pravda, že jde o tvary nesprávné, jak konstatuje pisatelka.
Česká televize má jistě značný vliv na vytváření mluvního úzu, to nepopírám, to se popřít ani nedá. V těch pořadech, kde to je možné, ale zní i čeština jiná než spisovná. Jazyk nejde vytrhnout z reálného světa a izolovat ho v jeho krásné podobě. Nikdo z nás neví, co to je spisovný jazyk, nikdo netuší, kde jsou hranice spisovnosti. Spisovnost nám už téměř sto let uniká a definovat ji nebo vymezit se zatím nikomu nepodařilo. Mluví-li někdo svým rodným dialektem, na který se odvolává divačka, pak samozřejmě taky nemluví spisovně. Dialekty tvoří nespisovnou vrstvu našeho národního jazyka a představa, že se na Moravě nebo Slezsku mluví lépe než v Čechách je stejně tak naivní a pošetilá, jak hloupá. Čeština je jazykem národním, ale je to čeština se vším všudy. Není možné říct, že národní identitu vytváří jen jazyk „spisovný“. Ten se jen snažíme nejvíc popsat, kodifikovat a předávat ho dál, protože má nějakou svou kulturní a historickou hodnotu. Ale ty mají i ostatní jazykové útvary.
Chce se mi i ohradit vůči tvrzení, že Moraváci učí mluvit Čechy česky, že Češi jsou nezodpovědní a przní svůj jazyk. Proč Češi? Čím? Cožpak – používaje slovník kritičky – není prznění taky to, jak se mluví v Ostravě? V Brně nebo Olomouci? Opravdu je to prznění? Není to spíš krása? Co je podivného na tom, že v regionálních zprávách je slyšet moderátorův moravský akcent? Profík by měl mít projev neutrální, to ano, a v ČT jsou především pak zpravodajské relace zhusta spisovné, standardní, neutrální. To, že se v Sama doma nebo i jinde občas objeví nějaký ten výraz „popražský“ se snad dá pochopit i tolerovat. Je to víc otázka stylu než spisovnosti. Nemyslíte?
Podobně bychom se mohli přít a dohadovat donekonečna. Nepřijde vám to zbytečné a hlavně o ničem? Vedle tento máme tenhle, již má svoje už atd. Tvary více, méně ap. jsou sice podle dosavadních příruček spisovné, resp. „plně spisovné“, ale znějí knižně, tzn. hodí se jen do vyššího stylu a patří mezi tvary, které prof. J. Belič označoval jako nemluvné. Zpravodajství nebo jiné živé vysílání sice vytváří jistý pandán toho, jak by se mělo mluvit, ale to neznamená, že se jeho vytváření omezí jen a jen na užívání těch slov, která se v mluveném jazyku nevyskytují. Zpravodajství je sice velmi formální a veřejné vystoupení, možná ale právě proto bychom se měli z ČT dozvídat, že užíváním těchto slov nechybujeme. ČT by měla ukazovat, že právě třeba to tohle je korektní slovo – nezávadné, ne nepěkné.
Čeština je krásná ve všech svých podobách, je chyba každého, kdo ji neumí užívat. Tvrdit ale, že krásné je jen to, co bylo, co je nemluvné a neužívané dnes už příliš, mi nepřijde fér. Ani vůči jazyku, ani vůči jeho uživatelům.
