Čepický: Je načase vrátit Praze trolejbusy

Praha vyhlásila smělý plán na úplné omezení produkce CO2 na svém území do roku 2050. Nechme stranou debaty o tom, zdali a jakým způsobem lidská produkce oxidu uhličitého přispívá ke změnám klimatu, a spíše se podívejme, jak hodlá Praha k cíli dospět. Studie omezení emisí CO2 má být hotová do roka, řešit má čtyři oblasti: udržitelnou energii, udržitelnou mobilitu, cirkulární ekonomiku a adaptační strategii na změnu klimatu. Zajímavé. Já mám však jednu konkrétní radu už teď. Chceme v Praze dýchat lepší vzduch? Vraťme jí trolejbusy!

Již nyní se v Praze pracuje na opatřeních, která mají přispět ke splnění smělého plánu. Hovoří se o městském mýtu na vjezd osobních vozidel odstupňovaném dle toho, kolik emisí auta produkují. Dále se uvažuje o podpoře elektromobilů, nákupu čistší elektrické energie městskými firmami nebo o lepším třídění bioodpadu, který by se měl v bioplynové stanici přetvářet na CNG pro pohon svozových vozidel a městských autobusů.

Ano, v pozitivní dopady navrhovaných opatření na životní prostředí se dá doufat. U některých více, u některých méně, ale dá. Stále se však jedná o složité či nepopulární (tzn. těžko průchodné) kroky, jejichž vliv na zlepšení kvality života Pražanů se projeví až po mnoha letech, případně je v případě podpory elektromobilů poněkud sporný jejich skutečný přínos pro životní prostředí v globálu (o ekologické stopě elektrohybů si ještě povíme).

Trolejbus
Zdroj: ČT24/Martin Čepický

Výhody trolejbusu

Přitom existuje možnost za poměrně krátkou dobu a za rozumných finančních nákladů masivně snížit produkci emisí přímo v ulicích města. V Praze denně jezdí tisíc autobusů dopravního podniku (další stovky autobusů provozují ostatní dopravci), které v ulicích produkují ohromné množství zplodin. Jejich náhrada tramvajemi je ve většině případů z finančních či stavebních důvodů utopií, ovšem nabízí se řešení v podobě trolejbusů.

Trolejbus je oproti autobusu výrazně dražší na pořízení a výstavbu infrastruktury. Ovšem dále už převažují výhody. Trolejbus neprodukuje ve městě žádné emise, je tichý, hospodárný (čím více trolejbusů na trati jezdí, tím je jejich provoz levnější) a má mnohem lepší jízdní vlastnosti v kopcovitém terénu. Trolejbusy navíc mívají vyšší životnost oproti vozům se spalovacími motory. Samozřejmě, trolejbus vyžaduje výstavbu infrastruktury, tedy měníren, kabelových tras a vrchního vedení, ale ta pak vydrží funkční bez větších zásahů desítky let a je z většiny recyklovatelná.

Trolejbus
Zdroj: ČT24/Martin Čepický

Elektrobus jako (stále ještě) slepá vývojová větev

V Praze je momentálně daleko módnějším dopravním prostředkem elektrobus. Na první pohled vypadá ještě rozumněji než tradiční trolejbus. Nepotřebuje ve své trase trakční vedení, nabíjí se na konečných či ve vozovně. Ovšem velmi naráží na hranice možností současných baterií. Zatím každý provozovatel elektrobusů musí řešit podstatné problémy (zeptejte se například v Berlíně): elektrobus je drahý, baterie zabírají cenné místo pro cestující, jsou velmi těžké (jde o mohutnou „mrtvou váhu“), zejména ale mají krátkou životnost.

Elektrobusy navíc mají pro provoz v městské dopravě stále nedostatečný dojezd. K zajištění jejich provozu na klasické lince městské dopravy je kvůli dobíjení potřeba oproti trolejbusu více vozidel (tedy i dnes tak nedostatkových řidičů), protože velkou část svého provozu musí prostát u nabíjecího bodu. Největším problémem je ale životnost samotných baterií. I u nejmodernějších elektrobusů jezdících čistě z baterií se dá očekávat přibližně pětiletá životnost elektrických článků, pak se za milionové částky na jeden vůz musí kupovat nové (samozřejmě platí, že čím méně jsou baterie zatěžované, s tím delší životností se dá počítat).

Při životnosti auto/elektrobusu, která je v současnosti přibližně patnáctiletá, tak 100% elektrobus potřebuje tři sady baterií. Jejich výroba i likvidace jsou navíc nesmírně ekologicky náročné, nemluvě o etice způsobu získávání vzácných kovů pro výrobu baterií v zemích třetího světa.

Trolejbus
Zdroj: ČT24/Martin Čepický

Trolejbus jako nejdokonalejší forma elektrobusu

Trolejbus je stále v Praze tak trochu sprosté slovo. Ačkoliv se momentálně jeden testuje v trase Palmovka–Letňany, cesta k tomu, aby jej sám dopravce začal nazývat trolejbusem, byla dlouhá. Původně zástupci dopravního podniku i města hovořili o elektrobusu s dynamickým dobíjením, což mělo maskovat tradiční trolejbus vybavený baterií. Nyní už se sice hovoří v plánech Prahy o trolejbusech, ale téměř výhradně o trolejbusech bateriových (parciálních), které v části trasy budou využívat místo trolejí baterie.

To je zřejmě dobrá cesta do začátků, dokud ale Praha nebude mít základní síť trolejbusů stoprocentně pokrytou trolejemi a s provozem „čistokrevných“ trolejbusů, bude narážet na stejné limity, na které naráží elektrobusy. Pokud by navíc dopravce chtěl trolejbusy, které zvládnou částečný manipulační pohyb mimo troleje, nemusí se vydávat cestou trolejbusů s bateriemi, již nyní výrobci (včetně českých) nabízí trolejbusy s tzv. superkapacitory, se kterými zvládnou ujet mimo troleje a bez baterií několik set metrů.

Trolejbus
Zdroj: ČT24/Martin Čepický

Chceme-li tedy v Praze reálně zlepšit životní prostředí v ulicích, je třeba (kromě logického rozvoje tramvají v nejsilnějších směrech) konečně bouchnout do stolu a otevřeně si říct: Zrušit trolejbusy v Praze bylo chybou, trolejbus je moderní a ekologický dopravní prostředek za rozumné peníze, který má hlavnímu městu co přinést. A konečně začít něco dělat.

Testování moderních elektrobusů a parciálních trolejbusů a jejich postupné vylepšování je sice chvályhodné, ovšem cesta k cenově i funkčně použitelným elektrobusům jakožto náhradě autobusů může být ještě nesmírně dlouhá, tedy pokud takový vůz vůbec bude vyvinut. Navíc se současnou technologií výroby a likvidace baterií bude jejich ekologický přínos vždy diskutabilní.

Naopak moderní 100% trolejbusy jsou technologií, která je prověřena více než stoletím vývoje a bezproblémového provozu po celém světě od Ameriky po Rusko. Příklad si ale nemusíme brát tak daleko. Trolejbusy v České republice úspěšně provozují: Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Teplice, České Budějovice, Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Chomutov s Jirkovem, Zlín s Otrokovicemi, Mariánské Lázně a Opava. Ve většině měst se jedná o moderní a rychlý dopravní prostředek. Tak proč by to nešlo v Praze. Na rozdíl od elektrobusů nemusíme čekat na žádný další vývoj, funkční řešení je zde tady a teď. Co vy na to, pane primátore Hřibe, pane radní pro dopravu Scheinherre?

Od dopravy přes žurnalistiku zpět k dopravě.
K novinařině se dostal skrze své dvě veliké záliby: Pasivní sledování hokeje a problematiku veřejné dopravy, zpočátku zejména trolejbusové a zejména ústecké. Nejprve psal v Ústí nad Labem o dopravě do již zaniklého týdeníku, mezi lety 2011 a 2016 pak působil v České televizi na pozici redaktora webu ctsport.cz. Zájem o veřejnou dopravu ho však neopustil a postupně sílil, až jej před dvěma lety donutil vyměnit kancelář na Kavčích horách za poněkud menší, avšak pojízdnou. Nyní řídí tramvaj po pražských kolejích a čas od času se vrátí ke klávesnici.

Vít Čepický
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...