Hned po dopadu rakety na nemocnici v Gaze se na sociálních sítích objevily stovky videí a fotografií, které podle sdílejících událost a její následky dokumentovaly. Přicházely z různých zdrojů a potvrzovaly verze obou stran. Minimálně část z nich však nebyla pravá. To přispívá ke zmatku a zvyšuje to už tak vypjaté emoce.
Věřit vlastním očím je riskantní. Sítě po výbuchu v Gaze zaplavily falešné fotky a videa
Sítě zaplavily desítky fotografií a videí, které z útoku na nemocnici viní obě strany. Potvrdit, která z nich jsou skutečná a která naopak mají uživatele zmanipulovat, je velmi složité – a to i pro experty, kteří se dezinformacím věnují. Moderní technologie totiž úpravu fotografií výrazně zjednodušily.
„Je velmi těžké poznat, že nějaké video je manipulované nebo obrázek nějakým způsobem upravený,“ říká analytik STEM Nikola Hořejš. „Mělo by mě upozornit, že třeba existuje jenom jedna verze. Je také velmi důležité se podívat, z jakého zdroje to pochází, co ten zdroj jiného zveřejňuje.“
Kromě informací, které jsou vidět přímo na fotce, existuje také řada informací skrytých. Takzvaná metadata můžou prozradit například kdy a kde byla fotka pořízena, i ta se ale dají jednoduše odstranit nebo upravit.
„Reálně ani nevíte, jestli je (fotografie na sociální síti) skutečně z toho konfliktu. Protože nevíme, kdy byla pořízena ta fotografie, nevíme ani co je na ní vyobrazeno. Ta fotografie s sebou prostě nenese žádná taková data,“ vysvětluje softwarový inženýr Ondřej Škrdlant.
S rozeznáním zmanipulovaných fotografií pomáhají i profesionální nástroje. „Obraz, který vyfotíte, vždycky, i na té technické úrovni, vypadá trochu jinak, než obraz, do kterého uděláte nějaký ruční zásah, třeba tam přimalujete čáru, přidáte osobu, přidáte výbuch, cokoliv jiného. Ty pixely vypadají prostě trochu jinak,“ říká Škrdlant.
Ani takové nástroje ale nejsou dokonalé. Neodhalí navíc i další manipulace, jako je třeba chybějící kontext fotografií.