Náplní jejich práce je informovat, vysvětlovat nebo upozorňovat novináře i veřejnost. Tiskoví mluvčí to můžou plnit tradičním způsobem pomocí strohých tiskových zpráv anebo moderně pomocí vtipných příspěvků na sociálních sítích. Právě druhý styl si přivlastňuje víc a víc mluvčích, „hitem“ na Facebooku jsou teď například profily městské policie Přerov a Pardubice. Proč se instituce uchylují k takovému stylu komunikace a jaká jsou její rizika, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.
Psát s vtipem a ironií je u mluvčích veřejných institucí trend. Zvažují však podíl humoru a informací
U městské policie, hasičů nebo dopravního podniku moc zábavy není, obzvlášť ve zprávách, které sdělují veřejnosti. Také proto se jejich informační kanály většinou příliš velké oblibě netěší. Že to jde i jinak, dokazují v posledních letech některá česká města. Například Facebook pardubických strážníků sledují i ti, kdo Pardubice znají pouze z auta nebo vlaku.
„Vylitý jak Rokytka po jarním tání ležel na chodníku na Palackého třídě. Akorát, že tady nešlo o přítok Vltavy, ale 43letého muže,“ tak začíná jeden z posledních příspěvků Městské policie Pardubice. Příběhy lehkým perem, které ale vždy obsahují informace, píše policejní mluvčí Jiří Sejkora.
„Chtěli jsme k informacím přidat nějakou hodnotu navíc. To znamená, ne jenom co se stalo, kde se to stalo a kolik za to komu hrozí, ale zároveň vysvětlit lidem, že má cenu se k nám vracet a chodit si k nám pro informace,“ vysvětluje Sejkora, proč o práci strážníků píše s nadsázkou.
Přiznává, že z počátku byly reakce Pardubičanů rozpačité. Teď už si ale celý sbor styl Sejkorova psaní pochvaluje, pomáhá jim totiž často i při běžné činnosti. „Ve chvíli, kdy hledáme nějakou osobu, typicky nezletilou, tak když se její fotka objeví na Instagramu ve stories, má to dopad přesně do té věkové skupiny, kterou potřebujeme, jako jsou spolužáci a vrstevníci,“ vysvětluje Sejkora s tím, že kdyby policejní zprávy mladou generaci nebavily, nesledovala by je a ani by na ně nereagovala.
Pracovní love story
Podobný styl používá také městská policie v Přerově, i tam jim přináší spíš pozitiva. „Veřejnost vnímá strážníky o něco lidštěji, vnímá je i jinak než v negativním slova smyslu, za což popravdě mohou často i novináři, kteří se zajímají spíš o horší věci,“ přiznává strážník Miroslav Komínek, který má sociální sítě přerovského sboru na starosti. Výběr z jeho příspěvků dokonce vyjde knižně.
V oblibě je také facebookový profil brněnského dopravního podniku. Jeho mluvčí na něm vypráví příběhy zaměstnanců. Třeba párů, které se seznámily v práci. „Není to těžké, je to radost,“ říká mluvčí Hana Tomaštíková.
Expertka na PR Jana Pokorná snahu přiblížit lidem svou práci tímto způsobem oceňuje, dodává ale, že snadno může takový mluvčí sklouznout k tomu, co už by si ze své pozice dovolit neměl. „Pokud v tom bude úspěšný, může se po čase stát, že se jeho hrany začnou obrušovat. Že se vnitřní záklopka bude postupně rozpouštět a on se pak může dostat až za mez a jeho příspěvek může být z pohledu humoru zajímavý, ale z pohledu toho, co chce instituce občanům sdělovat, to už může být přespříliš,“ upozorňuje místopředsedkyně PR Klubu.
Mluvčí roku 2019: Někdy váhám, kde je hrana
Právě PR Klub každý rok oceňuje nejlepšího mluvčího, v roce 2019 jím byl Martin Kavka od pražských hasičů. Ten pro změnu dominuje na sociální síti Twitter, původně ho sledovali výhradně novináři, jeho vtipné příspěvky si ale získaly pozornost i u širší veřejnosti.
„Jako státní organizace nemůžeme mít humorný twitterový účet, to prostě nejde. I proto, že někdy děláme i smutné věci. Myslím si ale, že komunikace by dnes měla směřovat k tomu, aby se úřad přibližoval lidem, aby komunikace byla lidštější. O to se snažím, byť někdy to nejde nebo někdy váhám, kde je ta hrana, kdy ještě můžeme a kdy už ne,“ vysvětluje Kavka.
Podle Pokorné má takový mluvčí výhodu: „Díky tomu, že ho sledují a vědí, že u něj můžou získat zajímavé informace, tak jim čas od času může dát i něco, co on sám chce. Třeba nějakou prevenci nebo poučení, které by těžko dostával na veřejnost, protože by k ní neměl přístup.“